Semena
V semenných pouzdrech může být podle PAŠKEVIČE (1933) po 1 nebo 2, výjimečně po 3 a jen velmi vzácně po 4 – 6 semenech. Často se semena vůbec nevyvíjejí, což […]
V semenných pouzdrech může být podle PAŠKEVIČE (1933) po 1 nebo 2, výjimečně po 3 a jen velmi vzácně po 4 – 6 semenech. Často se semena vůbec nevyvíjejí, což […]
Jádřinec je tvořen obvykle pěti pouzdry (komorami), v nichž jsou uložena semena (jádra). Někdy bývají pouzdra jen čtyři (často u Panenského českého) nebo (výjimečně) jen tři. Pouzdra mohou být špatně […]
Řada pomologů (HOGG 1884, PAŠKEVIČ 1933, KAMENICKÝ 1938, VENJAMINOV 1953, VÁVRA 1955, REJMAN – ZALIWSKI a kol. 1956 a LESJUK 1965) označují podkališní dutinu pojmem podkališní číška (trubka, čnělková dutina) […]
Obchod dnes vyžaduje odrůdy s pěkně vybarvenými plody, nejlépe celočervenými, i když výjimečně i žlutoplodé odrůdy (např. Golden Delicious) jsou obchodně lákavé. O celkovém vzhledu plodu rozhoduje však nejen barva […]
Lenticely jsou u některých odrůd často charakteristickým znakem. Jejich hustota je větší směrem ke kališní jamce. Jsou různé velikosti a jsou tvořeny zkorkovatělými buňkami (na omak jsou drsné). VÁVRA (1955) […]
Intenzita a rozšíření barvy na slupce jsou značně proměnlivé a jsou závislé na násadě plodů na stromě, na podnebí, na povětrnostních podmínkách, na způsobu obdělávání půdy v sadě a na […]
Tloušťka slupky podle PAŠKEVIČE (1933) závisí na mocnosti epidermální vrstvy a na tloušťce kutikuly. Kutikula podle některých pozorování bývá 12 – 15 µm mocná, avšak někteří autoři uvádějí mezi jednotlivými […]
Plody, které se vyvíjejí z centrálního květu, mají stopku kratší a silnější než ostatní (TAYLOR 1946, VÁVRA 1955). KRÜMMEL a kol. (1956) uvádějí, že absolutní délka stopky a současně i […]
Znaky stopky mohou být značně proměnlivé. Tvar, délka i tloušťka stopky jsou ovlivňovány polohou plodů na stromě, a proto je třeba daný znak hodnotit podle toho, jak je rozšířen u […]