Květy
Z jednoho květního pupenu se nejčastěji vytváří 4 – 6 květů v chocholičnatém hroznovitém květenství. Květ je založen podle čísla 5. Má tedy obvykle 5 lístků kališních, 5 korunních plátků […]
Morfologické znaky
Rozdíly v anatomické stavbě listů
PAŠKEVIČ (1933) je přesvědčen, že existují vztahy mezi anatomickou stavbou rostlinných orgánů a určitými biologickými zvláštnostmi odrůd. Například tvrdí, že existuje vztah mezi středním průměrem buněk mezofylu a dobou zrání […]
Palisty
REJMAN – ZALIWSKI a kol. (1956) považují palisty za znak, který je odrůdově málo charakteristický vzhledem k malým rozdílům mezi odrůdami a značné proměnlivosti v rámci odrůdy. Jejich velikost bývá […]
Listy
Listy jsou rozloženy na výhonech na vzestupné šroubovici. U jabloně obchází šroubovice dvakrát výhon, než dospěje k listu, který stojí nad listem výchozím. Když dělíme počet spirál kolem výhonu počtem […]
Pupeny
VÁVRA (1961) používá pro pupen termínu očko jen tehdy, dokud sedí v paždí listových řapíků. Na dospělém stromě se nacházejí tyto druhy pupenů: 1. Květní pupeny jsou vlastně smíšené, protože […]
Plodné větévky
Jabloně nasazují plody na různých plodných větévkách (plodonosném obrostu). GOURLEY (1927) rozeznává u jabloní pouze tři základní typy plodonosných útvarů: První typ je charakterizován krátkými plodnými útvary „spury“, vznikajícími především […]
Schéma hodnocení
A. Vegetativní znaky a vlastnosti a) morfologické znaky b) Vlastnosti podmíněné fyziologicky kořenový systém intenzita růstu před plodností kmen v plné plodnosti výhony (tloušťka, barva, voskový povlak, koruna […]
Výhony
Výhony (letorosty)* jsou jednoleté přírůstky. Tento pojem se obvykle nevztahuje na přírůstky na plodonosném obrostu (VÁVRA 1955). PAŠKEVIČ (1933) rozeznává větve růstové a plodné. Rozvětvení posledního řádu nazývá větvemi plodnými. […]
Kmen
Kmen má celkově málo rozlišovacích znaků. Jeho výška, tloušťka i tvar jsou znaky růstovými a mají význam jen tehdy, jsou-li stromy pěstovány v přirozeném tvaru, bez řezu a především na […]