Schéma hodnocení

A. Vegetativní znaky a vlastnosti

 

a) morfologické znaky                                                                     b) Vlastnosti podmíněné fyziologicky

kořenový systém                                                                                intenzita růstu                 před plodností

kmen                                                                                                                                              v plné plodnosti

výhony (tloušťka, barva, voskový povlak,                                      koruna (úhel větvení, tvar, hustota) a

ochmýření, zakřivení, kolénkovitost, dél-                           schopnost rozvětvování a obrůstání

ka internodií, lenticely)                                                          plodnost (začátek, relativní násada, výnos,

plodné větévky (plodonosný obrost)                                                         pravidelnost plodnosti, způsob nasazová-

kroužkové trny, plodné trny, plodné                                                              ní plodů)

pruty, plodonoše, rozvětvené plodné                                 doba vegetace (doba rašení, doba květu,

dřevo, jednoleté dlouhé výhony s po-                                           konec vegetace, délka vegetace)

stranními květními pupeny, trnce                                        zrání plodů (pravidelnost dozrávání, sklon

listové (velikost, tvar, ochmý-                                          k předčasnému opadávání, sklizňová a

pupeny              ření, postavení)                                                                  konzumní zralost)

květní (velikost, tvar, ochmýře-                             požadavky odrůd na klima a půdu

ní, postavení)                                                           odolnost proti mrazu

listy – čepel   (velikost,   tvar,   index,   pro-                                   odolnost proti chorobám (strupovitost,

měnlivost tvaru, poloha největší šířky,                                          padlí, monilióza, rakovina, hořká skvrni-

báze a špička, symetrie, tloušťka a tex-                                       tost)

tura, okraj, ohnutí, zvlnění (reliéf), žilna-                            odolnost proti škůdcům (mšice, vlnatka

tina, ochmýření, lesklost, barva)                                                    krvavá, obaleč)

– řapík (úhel sevřený řapíkem a výho-                                reakce na fungicidy a insekticidy

nem, délka, tloušťka, barva, ochmý-                                vhodnost pro tvary

ření, žlábek)

– palisty

květy (počet v květenství, velikost, barva,

tvar korunních plátků, pylová zrna)

 

B. Plodové znaky a vlastnosti

 

a) Vnější znaky plodů                                       b) Vnitřní znaky plodů                                       c) Senzorické hodnocení

velikost a vyrovnanost                                      podkališní číška                                                vůně plodu

tvar a vyrovnanost                                             jádřinec (poloha, velikost a tvar,                    slupka

(index, příčný obrys, po-                                   obrys svazků cévních, jader-              dužnina (šťavnatost,

loha největší šířky, ka-                                      né komory – šířka, tvar,                           konzistence, chuť a

lišní strana, stopečná                                        otevření komor do osní                           aróma, druh chuti)

strana)                                                                  dutiny, osní dutina)                                odolnost proti otlačení

povrch plodů (žebernatost)                              semena (množství)

kališní jamka (hloubka, šíř-                              dužnina (barva, oxidace)

ka)

kalich (délka, šířka, tvar, poloha,

plstnatost kališních lístků, veli-

kost a otevřenost kalichu)

stopečná jamka (šířka, hloubka,

povrch, rzivost)

stopka (délka, tloušťka, tvar)

slupka (povrch, mastnost a ojínění,

struktura, rzivost, základní

a krycí barva, lenticely)

vzhled plodů

 

 

7. Délka internodií* bývá některými autory hodnocena, i když je značně proměnlivá. VÁVRA (1955) doporučuje měřit délku internodií (tj. vzdálenost dvou sousedních pupenů) uprostřed výhonu. V posledních letech po objevení mutací s kompaktním růstem, bývá délce internodií přikládán stále větší význam (MESSERI–ZOCCA 1968, LOONEY 1968).

Délky internodií měříme na úseku 20 cm dlouhém ve střední části prodlužujících (asi 40 cm dlouhých) výhonů. Rozdíly kolísají v těchto hranicích: 1. extrémně krátká internodia (pod 1,5 cm), 2. velmi krátká (1,5 – 2,0 cm), 3. krátká (2,0 – 2,5 cm), 4. střední (2,6 – 3,0 cm), 5. dlouhá (3,0 – 3,5 cm), 6. velmi dlouhá (nad 3,5 cm).

8. Lenticely na výhonech jsou patrné jako nápadné světlé tečky nebo čárky a umožňují výměnu plynů a provětrávání vnitřních pletiv.

Hustotu lenticel posuzujeme podle počtu lenticel na 10 cm délky výhonu v střední jeho části. Rozlišujeme hustotu: 1. velmi malou (do 50), 2. malou (50 – 100), 3. střední (100 – 150), 4. silnou (150 – 200), 5. velmi silnou (nad 200).

 


* Internodia je výraz používaný v ovocnářské literatuře pro vzdálenost dvou sousedních (nejbližších) pupenů na jednoletém výhonu.


 

Podle převládající velikosti lenticel rozlišujeme: 1. drobné lenticely (pod 1/3 – 1 mm), 2. střední (1/3 – 2/3 mm), 3. velké (2/3 – 1 mm), 4. velmi velké (nad 1 mm).

Při posuzování vyrovnanosti lenticel rozlišujeme: 1. jen drobné lenticely, 2. drobné i střední, 3. střední, 4. drobné, střední i velké, 5. střední i velké, 6. velké, 7. střední, velké i velmi velké, 8. velké i velmi velké, 9. velmi velké.

Podle tvaru rozlišujeme lenticely: 1. příčně zploštělé, 2. příčně zploštělé a kulaté, 3. kulaté, 4. kulaté a oválné, 5. podlouhlé, 6. podlouhlé a protáhlé, 7. protáhlé.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *