Spotřeba hlavních živin ovocnými rostlinami kolísá podle jejich růstu, plodnosti, použitých podnoží a nakonec podle nároku jednotlivých odrůd. Normální růst a vývoj jabloní je zajištěn v širokém rozmezí následujícího množství příjmu živin. Pro jabloně se podle různých autorů uvádí spotřeba dusíku 34 – 85 kg, fosforu 3,5 – 9 kg, draslíku 31 – 68 kg a vápníku 31 – 52 kg v čistých prvcích na 1 ha. Nedostatek některého z těchto hlavních prvků vede nejprve ke zhoršení růstu, snížení kvality ovoce, snížení odolnosti a nakonec dochází k typickým fyziologickým poruchám. Nejcitlivěji reagují jabloně na dusík, který se výrazně projevuje tmavším vybarvením listů, snížením skladovatelnosti, vybarvením plodů, prodloužením vegetačního období a tím později i nižší odolností k mrazům. Nedostatek vápníku velmi často způsobuje tzv. fyziologickou skvrnitost jablek.
Normální spotřeba živin je málokdy pokryta dostupnými živinami v půdě, a proto hlavní živiny dodáváme hnojením. Před výsadbou uplatňujeme tzv. zásobní hnojení, a to zejména draslíkem a fosforem, jimiž můžeme hnojit bez obav, do zásoby, aniž by docházelo ke ztrátám živin anebo k poškození stromků. Důležité je také upravení pH pro jabloně na požadované rozmezí 6 – 7. Potřebnou úpravu provádíme vápněním ještě před výsadbou. Další živiny přidáváme do půdy podle potřeby každoročním hnojením. Potřebu živin určujeme různými metodami od analýzy průměrných vzorků odebraných listů přes půdní rozbory na hlavní živiny až k nejjednodušším praktickým stanovením potřeby hnojení podle příznaků projevujících se na různém vzhledu jabloní; platí to zejména u dusíku. Nemáme-li po ruce uvedené podklady, uplatňujeme raději plné hnojení v rozmezí 75 – 150 kg dusíku, 20 – 35 kg fosforu, 80 – 160 kg draslíku a 12 – 25 kg hořčíku na 1 ha jabloňové výsadby. U mladých výsadeb vystačíme se spodní hranicí, u plodných sadů dávky úměrně zvyšujeme až na horní hranici živin. Draselnými, fosforečnými, hořečnatými a vápenatými hnojivy hnojíme na podzim. Dusíkatá hnojiva rozdělujeme na dvě základní dávky: první dávkou (přibližně 75 kg) hnojíme u plodných sadů před začátkem vegetační doby a druhou dávku rozhodíme v období počátku květu a upravujeme ji podle násady květů v tom kterém roce. Při stanovení dávek hlavních živin přihlížíme k růstu stromů a k ha výnosům (viz tab. 2).
Silný nedostatek živin se dá řešit mimokořenovou výživnou ve formě 3 – 5 postřiků na list. Dusík dodáváme jako roztok 0,5 – 1 % močoviny, dále se doporučuje postřik 1 % roztoku síranu draselného, 1 – 2 % síranem hořečnatým a 0,5 – 1 % roztokem chloridu vápenatého nebo dusičnanu vápenatého, čímž odstraňujeme již zmíněnou fyziologickou skvrnitost jablek, Mikroprvky lze běžně dodávat ve formě solí nebo postřikem na list. U jabloní jde zejména o bór, mangan, zinek a měď.
Tab. 2
Dávky živin podle výnosů ovoce při dobré zásobě živin v půdě (podle ing. STRAKY, CSc.)
Výnosy v q/ha jablek |
|
|
Dávky živin v kg na ha |
|
|
|
P |
P2O5 |
K |
K2O |
Mg |
MgO |
|
Do 50 |
0 |
0 |
do 40 |
do 50 |
0 |
0 |
50 – 100 |
do 13 |
do 30 |
40 – 65 |
50 – 80 |
do 6 |
do 10 |
100 – 200 |
13 – 22 |
30 – 50 |
65 – 100 |
80 – 120 |
6 – 12 |
10 – 20 |
200 – 300 |
22 – 30 |
50 – 70 |
100 – 130 |
120 – 160 |
12 – 18 |
20 – 30 |
Nad 300 |
do 35 |
do 80 |
do 165 |
do 200 |
do 24 |
do 40 |
Zajištění potřebné hladiny humusu v půdě pro zvýšení mikrobiální činnosti provádíme hnojením chlévským hnojem v dávce 300 – 400 q na ha v 3 – 4letých intervalech. Ve specializovaných ovocnářských podnicích, kde hnůj není k dispozici, nahrazujeme nedostatek humusu sežínáním trávníku nebo zeleným hnojením.