O hodnotě plodů rozhoduje především chuť, velikost, celkový vzhled, trvanlivost, konzistence dužniny, síla slupky apod. KOHOUT (1960) doporučuje po zhodnocení sečíst body získané při hodnocení vůně plodu, charakteru slupky a […]
Tato odolnost je podmíněna pevností (soudržností) dužniny. Od doby sklizně až do přezrání plodů se neustále snižuje. Plody zimních odrůd jsou při transportu odolnější než plody odrůd podzimních a letních. […]
Mezi odrůdově charakteristické znaky patří především chuť, aróma, konzistence, šťavnatost a hnědnutí. Znaky dužniny jsou hodnoceny vesměs smyslově, přestože někteří pomologové považují např. hodnocení chuti a konzistence na základě degustace […]
Na hodnotu ovoce má vliv i chuť a pevnost slupky. Pevnost slupky je určována tvrdostí a tuhostí. Tvrdost se zjišťuje kousáním kusu slupky, tuhost rovněž kousáním a jednoduchou zkouškou pevnosti […]
Vůně plodu je podle MEHERIUKA (1968) komplexním znakem, neboť v esenci několika odrůd bylo zjištěno přes 50 různých těkavých aromatických látek, podmiňujících nejen vůni, ale i chuť dužniny. Druh vůně […]
Barva dužniny. Pomologové téměř vždycky při popisu odrůd hodnotí i barvu dužniny. Podle VÁVRY (1955) je tento znak méně variabilní než barva slupky. Naproti tomu REJMAN – ZALIWSKI a kol. […]
V semenných pouzdrech může být podle PAŠKEVIČE (1933) po 1 nebo 2, výjimečně po 3 a jen velmi vzácně po 4 – 6 semenech. Často se semena vůbec nevyvíjejí, což […]
Jádřinec je tvořen obvykle pěti pouzdry (komorami), v nichž jsou uložena semena (jádra). Někdy bývají pouzdra jen čtyři (často u Panenského českého) nebo (výjimečně) jen tři. Pouzdra mohou být špatně […]
Řada pomologů (HOGG 1884, PAŠKEVIČ 1933, KAMENICKÝ 1938, VENJAMINOV 1953, VÁVRA 1955, REJMAN – ZALIWSKI a kol. 1956 a LESJUK 1965) označují podkališní dutinu pojmem podkališní číška (trubka, čnělková dutina) […]
