Sklizeň jablek patří k základním pěstitelským úkolům, neboť neodborné provedení sklizně může značně znehodnocovat celoroční námahu. Před sklizní je proto nutné provést instruktáž česacích skupin, zvláště jestliže jsou v nich zastoupeni nekvalifikovaní pracovníci. Všichni pracovníci by měli být informováni o organizaci sklizně, správné technice česání a o charakteristice česaných odrůd.
Začátečníci zpravidla češou plody jednou rukou, zatímco druhou rukou přidržují větve nebo plodonoše. Česáním oběma rukama však lze zvýšit výkon při sklizni téměř až na dvojnásobek (PIENIAZEK 1965). Z tohoto důvodu je nutné, aby se všichni pracovníci naučili česat současně oběma rukama. Velká pozornost by se měla věnovat rovněž kvalitě práce. Jablka je nutno sklízet pečlivě a opatrně, aby plody ani plodonosný obrost nebyly poškozovány používaným nářadím (žebříky, koše) nebo přímo česáčem. Během česání bývá velmi často poškozována slupka jablek nehty, proto by měl mít každý česáč nehty vždy pečlivě ostříhány. Poškození plodů, zejména drobné otlačeniny, jsou během sklizně zpravidla neznatelné, avšak projevují se teprve během transportu a ve skladě jako hnědavé skvrny, které bývají příčinou hnití.
Před sklizní určité plochy se doporučuje sesbírat spadlé plody, zejména jestliže předčasný opad je silný. Přestože jde většinou o jablka nestandardní, není vhodné je ponechávat, neboť během sklizně bývají zcela zničeny pošlapáním a zůstávají zdrojem jarních moniliových infekcí.
S vlastní sklizní daného stromu je nutné začít od spodních větví a postupovat směrem nahoru od periférie koruny směrem ke středu. Tímto způsobem lze zabránit zbytečnému shazování plodů i možnosti poškození plodů v dolní části koruny plody padajícími z vrchních částí. Jablka snímáme z plodonošů tak, že je uchopíme celou dlaní a jedním prstem (ukazováčkem nebo prostředníčkem) tlačíme na místo srůstu stopky s plodonošem se současným nadzvedáváním plodu nahoru a mírným pootočením. Takto zabraňujeme vytržení stopky z plodu nebo přetržení stopky, popř. ztržení plodu společně s plodonošem.
Pro dosažení všech plodů na stromě používají česáči v zastaralých vysokokmenných výsadbách jabloní žebříky. Samozásobitelé často používají různých typů česáčků umístěných na delších tyčích. Při česání tímto způsobem však nelze zabránit poškození značného procenta plodů. V novějších výsadbách čtvrtkmenů se místo kratších žebříků používají žebříky dvojstranné (dvojáky), které při umístění ve snadno dosažitelné vzdálenosti od koruny, nepoškozují křehký plodonosný obrost. Ještě výhodnější jsou pojízdné žebříky s plošinou, které umožňují nejen pohodlnější sklizeň, ale i umístění několika obalů přímo na plošince vozíku a hrubé třídění sklizených plodů, čímž opadá jejich další zbytečné překládání a poškozování otlakem.
V současné době se stále ještě nejčastěji češou jablka tradičním způsobem do proutěných košů zevnitř obšitých pytlovinou a vybavených háčky pro zavěšení na větev nebo žebřík. V menší míře se používají koše z umělé hmoty. Nevýhodou tohoto způsobu je nutnost dalšího překládání jablek do klecí (což zvyšuje nebezpečí poškození plodů) a také se snižuje výkon při sklizni. Proto se v některých moderních výsadbách nízkých tvarů jabloní plody češou přímo do klecí umístěných buď na zemi, nebo na plošince pojízdných žebříků. Rovněž se zkouší česání do bedýnek z pojízdných plošin tažených traktorem.
U sklizně jablek určených pro přímý konzum nelze ani v příštích létech počítat s plnou mechanizací (HLADÍK a POZLER 1971). Přestože se nadále bude česat ručně, lze nasazením mechanizace při další manipulaci s načesaným ovocem docílit výrazného zvýšení produktivity práce, plně odstranit namáhavou fyzickou práci a snížit ztráty.
Vzhledem k tomu, že mechanizace manipulačních prací je úzce spjata s použitými transportními obaly, je možno z hlediska použitých obalů stanovit dva stupně mechanizace: První stupeň je dán použitím prostých palet a klecí vhodných rozměrů. Při použití těchto obalů nelze plně odstranit ruční práci, ale výrazně lze usnadnit manipulaci při třídění a skladováni. Druhý stupeň mechanizace je dán použitím velkoobjemových obalů – paloxonů – o obsahu 200 – 500 kg, kdy je ruční práce odstraněna zcela. Využití druhého stupně mechanizace však vyžaduje kromě manipulačních prací s ovocem tedy vyžaduje současné řešení mechanizace při třídění a skladování, což je z ekonomického hlediska dostupné pouze pro velké ovocnářské závody.
Zejména s ohledem na používání velkoobjemových obalů pro manipulaci s načesanými plody se začínají používat namísto tradičních košů různé typy samovyprazdňovacích nádob. Většinou jde o oválné nádoby z plechu nebo umělé hmoty, které mají česáči zavěšeny před sebou na popruzích, takže mají obě ruce volné. Místo dna mají tyto nádoby zpět zavěšený rukávec (zpravidla z pytloviny), pomocí něhož se mohou jablka opatrně vysypávat do všech obalů bez nebezpečí jejich poškození.
Podobného principu je využito v nové technologii sklizně jablek vypracované v NDR (HORNIAK 1971). Místo nesených česacích nádob jsou jablka česána do speciálních sklízecích sáčků zavěšovaných na stromech. Tyto sběrací sáčky o obsahu asi 10 kg jablek jsou z polyetylénu. Na horním okraji sáčku je drátěná obruč a drátěné držadlo s hákem, za který se sáčky na větev zavěšují. Dole je sáček svázaný perlonovou nití, která je háčkem zachycená za obruč. Uvolněním háčku se sáček otevře a jablka padají vlastní vahou do beden.
Technologii česání vyšších tvarů jabloní lze do budoucna uspokojivě vyřešit použitím skupinových česacích plošin. Tento způsob sklizně však bude vyžadovat modifikaci stávajících tvarů vhodným řezem.
Jablka se sklízejí nejlépe při suchém počasí výše uvedeným způsobem tak, aby měly nepoškozené stopky. Při sklizni je alespoň nahrubo třídíme. Zvláště z nízkých tvarů třídíme plody ihned do laťových klecí. Sklizená a předběžně roztříděná jablka nemají zbytečně dlouho zůstávat v sadě. Po sklizni by měla být co nejrychleji dopravena do chladíren nebo skladů, popř. alespoň pod provizorní přístřešek, kde jsou chráněna před sluncem do té doby, než budou převezena do skladu. Včasným ochlazením se sníží značné ztráty dýcháním. Dříve doporučované tzv. vyrosování sklizených plodů na hromadách je neúčelné a škodlivé. Naopak se používá tzv. předchlazení při teplotě blízké 0 °C před definitivním uskladněním, což je výhodné z hlediska oxidačních pochodů v plodech.
Klece na paletách nebo velkoobjemové bedny s načesanými jablky jsou vidlicovým zařízením vyváženy z meziřadí na manipulační plochy, kde jsou vhodně rovnány, popř. nakládány přímo na úzké přívěsy. Připravené bedny na manipulační plochu třídírny.

Pro třídění, přepravu a skladování jablek slouží normalizované, vzdušné, dřevěné laťové obaly (klece). Obaly používané u jablek mají tyto rozměry:
NT – klec: délka 530 mm, šířka 400 mm a výška 300 mm; má příčné plechové kování, váží 4,5 kg a pojme 20 kg jablek.
PK – poloklec: délka 600 mm, šířka 410 mm, výška 195 mm, váží 3,5 kg a pojme 15 kg jablek.
Namísto dřevěných obalů byly nyní vyvinuty obaly nové z umělé hmoty podobných rozměrů. Palety a velkoobjemové bedny nejsou u nás prozatím znormalizovány a zkouší se celá řada rozměrů. Nejčastěji se používá palet 80 x 120 cm a beden 80 x 120 x80 cm a 120 x 120 x 80 cm.

Řádné třídění jablek podle odrůd a jakostních tříd zhodnocuje sklizeň po všech stránkách. Pěstiteli zaručuje vyšší zisk, distribučním složkám a spotřebiteli snazší manipulaci a delší uchovatelnosti. K třídění jsou vhodná jablka zralá (po dosažení stromové zralosti) a čistá.
Třídění jablek je nutné předběžně provést již při sklizni. Česaná jablka je nutné zbavit plodů nahnilých, červivých, znetvořených, otlučených či jinak poškozených a třídit je podle jednotlivých odrůd odděleně do jakostních tříd a podle velikosti podle ČSN 42 30 10-71, popřípadě podle norem stanovených každoročně vyhláškami. Padaná dozrálá jablka, zbavená nahnilých plodů, se netřídí, ale dodávají se přímo zpracovatelským závodům na zpracování moštů.
Třídění jablek podle velikosti umožňuje jejich dobré balení a chrání je před poškozením během transportu. Plody stejné velikosti lze naskládat do klecí pravidelně a těsně, takže se během převozu neotlačují. Jablka se třídí buď podle svých rozměrů, nebo podle své váhy. Nejčastěji se třídí podle svého příčného průměru do skupin po 0,5 nebo 1 cm.
Ve většině menších ovocnářských závodů se dosud třídí jablka ručně. Zkušení, zapracovaní třídiči roztřídí ovoce odhadem dosti přesně, takže různých pomocných měrek (třídící prkénka s otvory nebo soustavy kroužků) používají spíše jen pro kontrolu. Větší ovocnářské podniky používají ke třídění speciálních automatických zařízení, která k nám jsou zatím dovážena ze zahraničí.
Pro balení, značení, přejímání, dodávání, dopravu a skladování jablek ušlechtilých odrůd určených k přímému konzumu v čerstvém stavu nebo k průmyslovému zpracování platí Čs. státní norma 46 30 10 platná od rl 1971. Tato norma platí nejen ve vnitřím styku, nýbrž i pro dovoz i vývoz. V podstatě je převzata z evropských norem projednaných a vydaných Hospodářskou komisí pro Evropu při OSN na základě přijetí ženevského protokolu o normalizaci ovoce a zeleniny.
Podle této normy se roztřiďují jablka do třech jakostních tříd, tj. výběr, I. a II. jakostní třídu a na tzv. zboží nestandardní. Plody zařazované do jakostních tříd musejí být česané, sklizňově zralé, celé (bez otevřeného porušení dužniny) a zdravé s výjimkou povolených vad. Ovoce musí mít čerstvý vzhled, musí být čisté (bez zbytků chemických prostředků na ochranu rostlin), bez povrchové vlhkosti a bez cizí chuti nebo pachu.
Základními hledisky jednotlivých jakostních tříd je jakost, vzhled a rozměry plodů.