Blenheimská reneta

Synonyma a cizí názvy: Blenheim Orange, Blenheim, Goldrenette von Blenheim, Reinette de Blenheim, Renet zolotoj blengejmskij, Blenheimská.

Původ: Anglie. Vznikla jako nahodilý semenáč ve Woodstocku u Blenheimu v hrabství Oxford na začátku 19. století.
Rozšíření: Ve všech ovocnářsky významných státech Evropy. Její význam však poklesl a nikde není v poslední době uváděna mezi tržně významnými odrůdami. U nás byla dříve rozšířena po celém území, dnes se již ve školkách nemnoží.

Znaky a vlastnosti stromu

Habitus: Koruna mohutná, široce rozložitá, deštníkovitého tvaru, středně hustá. Větve jsou nasazeny v téměř pravém úhlu.
Růst: Zpočátku velmi bujný a i v údobí plné plodnosti roste dobře. Dosti dobře obrůstá středně dlouhým plodonosným obrostem, v mládí poněkud vyholuje. Vyžaduje přesto ale delší výchovný řez, úměrný bujnému růstu. Udržovací řez spočívá především v průklestu. Zmlazovací vzhledem k silnému růstu nepřichází většinou v úvahu.
Výhony: Dlouhé, silné, mírně zakřivené, tvarově mírně kolénkovité. Internodia středně dlouhá až delší. Barva výhonu je tmavě červenohnědá, ve stínu olivově našedlá, ochmýření v horní polovině výhonu je středně silné, v dolní části je slabší. Lenticely jsou středně velké, řídké, oválné, korkovitě hnědé. Pupeny jsou velké, přisedlé, plstnaté, kulaté, sedící na velkých ostruhovitých patkách se značně vystouplými žebry. Květní pupeny jsou větší, tupě přišpičatělé, slabě červenavě žilkované, šedě plstnaté. Dvouleté dřevo je hnědé, stříbřité.
Listy: Velké, okrouhle vejčité až protáhle široce eliptické, asymetrické, tvarově méně vyrovnané, tmavě zelené, pololesklé, na rubu téměř lysé. Okraj čepele je rovný nebo jen nepatrně zvlněný, hrubě, ostře, často dvojitě pilovitý, podélně značně prohnutý, špička krátce zašpičatělá, rovná. Řapík je nasazen v mírně tupém úhlu, je delší, středně silný, málo zarudlý, slabě ochmýřený. Palisty dobře vyvinuté, dosti velké.
Květy: Velké, ploché nebo talířovité. Korunní plátky jsou bílé a jen slabě narůžovělé, vejčité, ke špičce zužující, na konci uťaté, mírně prohnuté. Okraje rovné, mírně se překrývající. Poupata po 5 – 6 v květenství, nachově červená, kulatá, celé květenství je řídké. Kališní ušty delší, ostře špičaté. Čnělky pevné, rovné, silné. Blizny nad úrovní prašníků.
Opylovací poměry: Špatný opylovač (triploidní odrůda), kvete středně pozdě. Vhodní opylovači: Astrachán červený, Baumannova reneta, Bernské růžové, Boikovo, Coxova reneta, Croncelské, Jonathan, Landsberská reneta, Malinové holovouské, McIntosh, Ontario, Panenské české, Průsvitné letní, Red Delicious, Wagenerovo, Zvonkové. Neopyluje se Parménou zlatou zimní a Hájkovou renetou.

Znaky a vlastnosti plodu

Tvar: Ploše kulovitý, nejširší asi uprostřed. Povrch hladký, příčný obrys téměř kruhovitý, podélný řez je dosti souměrný. Ve tvaru jsou plody značně vyrovnané.
Velikost: Velká až velmi velká, vyrovnanost ve velikosti velmi dobrá.
Slupka: Polodrsná až drsná, suchá, matná, pevná. Základní barva zelenavě žlutá, v konzumní zralosti pomerančově žlutá až zlatožlutá, na sluneční straně překrytá červeným „rozmytým“ líčkem, žíháním a mramorováním. Červená barva kryje 1/3 – 1/2 plodu. Lenticely jsou šedě rzivé, v červené barvě světle ohraničené a nápadnější než v barvě základní.
Stopka: Středně dlouhá, silnější, někdy i tenčí, zdřevnatělá, obvykle hnědá, plstnatá, úroveň jamky většinou mírně přesahující. Stopečná jamka je středně hluboká i hlubší, širší, šedohnědě rzivá. Rez se paprskovitě rozbíhá po dolní části plodu.
Kalich: Většinou otevřený, velký. Ušty vzpřímené, na konci nazpět zahnuté, na bázi široké, nazelenalé, plstnaté. Kališní jamka je široká, mělčí, jen někdy hrbolatá, většinou pravidelná a nepatrně narezivělá.
Dužnina: Bělavě nažloutlá, dosti hrubozrnná, křehká, šťavnatá. Po rozkrojení na vzduchu mírně hnědne. Chuť je sladce navinulá, renetovitá, dobrá až velmi dobrá.
Jádřinec: Kulovitý, většinou plnoosý a je umístěn ve středu plodu. Pouzdra vyvinutá, většinou jen po 1 v pouzdře, červenohnědá.
Doba zrání: Sklízí se v první polovině října, konzumně dozrává v prosinci, při dobrém uskladnění vydrží do března, ale i déle. Plody vadnou, vyžadují vlhké prostředí a nejlépe ji vyhovuje teplota 2 – 4°C. Při nízkých teplotách dužnina hnědne.

Hospodářské vlastnosti

Plodnost: Pozdní, dosti nepravidelná, středně úrodná, zvláště u mladých stromů je v plodnosti dosti nejistá. Nasazuje většinou po 2 plodech na koncích větévek.

Vhodné tvary a podnože

Hodí se zejména pro kmenné tvary, polokmen na semenáči nebo na M 11, A2, čtvrtkmen na M 1, 11. Výjimečně lze pěstovat zákrsek na M 4 a M 9. Pro ovocné stěny palmet se nehodí.

Nároky na prostředí

Vyžaduje hluboké, úrodné a vlhčí půdy a proti větrům chráněné polohy I. až III. zóny. Příliš teplé a suché polohy dobře nesnáší. Nejlépe se daří ve vyšších polohách, kde jsou plody trvanlivější. Stromy snášejí zatravnění.

Odolnost

Strupovitostí trpí středně, proti padlí je poměrně odolné. Plody jsou náchylné k hořké skvrnitosti. Proti mrazům je ve dřevě méně odolná.

Schopnost k přepravě

Ve sklizňové zralosti jsou plody odolné proti otlačení.

Celkové zhodnocení

Přednosti: Nejlepší vlastností je velikost plodů i v horších agrotechnických podmínkách.
Nedostatky: K nejzávažnějším nedostatkům patří pozdní, nejistá plodnost, menší odolnost proti mrazům, nižší tržní kvalita plodů, především horší vzhled, skladovatelnost a nevhodnost pro nízké tvary.

Poznámky

Blenheimská reneta je u nás v současné době zastoupena prakticky pouze v extenzívních sadech. V produkčních výsadbách se již neuplatňuje. Stromy zpočátku rostou velmi bujně. Výchovný řez volíme delší, abychom zbytečně neoddalovali nástup do plodnosti. V plné plodnosti provádíme pouze průklest. Řez podporuje nadměrný růst, avšak snižuje a oddaluje plodnost. Zmlazovací řez plodného obrostu nesnáší. Blenheimskou renetu lze doporučit pouze do samozásobitelských zahrad ve vlhčích oblastech, kde při menší péči a i v zatravněném porostu se docílí poměrně kvalitních plodů.

Hlavní znaky pro rozpoznání

Široká, ploše kulovitá, deštníkovitá koruna, typicky tvar plodu, zejména v kališní části, velký a většinou otevřený kalich a vybarvení plodů.

2 thoughts on “Blenheimská reneta

  1. Nejtypičtějším znakem odrůdy jsou velké bradavicové výrůstky na kmeni a silných větvích.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *