Dužnina
Barva dužniny. Pomologové téměř vždycky při popisu odrůd hodnotí i barvu dužniny. Podle VÁVRY (1955) je tento znak méně variabilní než barva slupky. Naproti tomu REJMAN – ZALIWSKI a kol. […]
Podle TAYLORA (1946) může přesné zjištění všech nebo některých vnitřních znaků pomoci při určování nebo při prověřování pravosti odrůd. Všímáme si především podkališní dutiny, jádřince, semen a dužniny. Pro toto hodnocení je nutné rozříznout plod ve dvou rovinách – podélným a příčným řezem. Podélný řez se vede osou, rozdělující plod na dvě souměrné poloviny, přičemž se kalich a stopka rozpůlí. Příčný řez se vede kolmo na osu plodu tak, aby se rozřízla pouzdra jádřince na dvě poloviny.
Barva dužniny. Pomologové téměř vždycky při popisu odrůd hodnotí i barvu dužniny. Podle VÁVRY (1955) je tento znak méně variabilní než barva slupky. Naproti tomu REJMAN – ZALIWSKI a kol. […]
V semenných pouzdrech může být podle PAŠKEVIČE (1933) po 1 nebo 2, výjimečně po 3 a jen velmi vzácně po 4 – 6 semenech. Často se semena vůbec nevyvíjejí, což […]
Jádřinec je tvořen obvykle pěti pouzdry (komorami), v nichž jsou uložena semena (jádra). Někdy bývají pouzdra jen čtyři (často u Panenského českého) nebo (výjimečně) jen tři. Pouzdra mohou být špatně […]
Řada pomologů (HOGG 1884, PAŠKEVIČ 1933, KAMENICKÝ 1938, VENJAMINOV 1953, VÁVRA 1955, REJMAN – ZALIWSKI a kol. 1956 a LESJUK 1965) označují podkališní dutinu pojmem podkališní číška (trubka, čnělková dutina) […]