V semenných pouzdrech může být podle PAŠKEVIČE (1933) po 1 nebo 2, výjimečně po 3 a jen velmi vzácně po 4 – 6 semenech. Často se semena vůbec nevyvíjejí, což je buď charakteristickou vlastností některých odrůd, anebo následkem špatného opylení. Semena různých odrůd se navzájem liší svou velikostí, plností, rozměry, tvarem, barvou a rovněž i charakterem povrchu (PAŠKEVIČ 1933, VENJAMINOV 1953, ZIELINSKI 1955, REJMAN – ZALIWSKI a kol. 1956). Podle VÁVRY (1955) však při určování odrůd nelze přikládat semenům větší význam, neboť jejich znaky jsou velmi proměnlivé.
Podle PAŠKEVIČE (1933) a TAYLORA (1946) může mít na znaky semen jakékoliv odrůdy vliv ta odrůda, které bylo použito jako opylovače. PAŠKEVIČ (1933) zjistil, že váha 1000 semen Antonovky se pohybovala od 23 do 32 g podle toho, jaké odrůdy bylo použito k opylení. Přesto však uvádí, že podle rozměrů semen je možno třídit odrůdy do určitých skupin nebo je přímo určovat.
REJMAN – ZALIWSKI a kol. (1956) uvádějí, že znaky semen jsou při určování odrůd málo využívány, ačkoliv mohou být velmi užitečné. Domnívají se, že velký význam má tvar a velikost semen, protože to jsou znaky stálé.
Velikost plodů není závislá na velikosti semen, ale na jejich počtu. U některých drobnoplodných odrůd bývají semena mnohem větší než u velkoplodých; i v rámci odrůdy mívají obvykle malé plody větší semena. KRÜMMEL a kol. (1956) určují také tvar semen podle indexu (poměru) jejich délky k šířce; podle toho rozeznávají tvar semen: široce zaoblený (index menší než 1,5), oválný (index 1,5 – 1,7), dlouze oválný (index 1,7 – 2,0), úzký (index 2,0 – 2,3), velmi úzký (index větší než 2,3 – vyskytuje se jen u triplidů). Tito autoři popisují ještě „hlavičku“ (tj. zakulacený konec semene): 1. hladkou bez zřetelného „nosu“; 2. s postranní špičkou; 3. s malou špičkou na klenbě „hlavičky“; 4. se zakulaceným „nosem“ po straně.
VÁVRA (1955) podle tvaru rozeznává semena kulatá, podlouhlá – ukončená zahroceným vrcholem a podlouhle zkosená. Naproti tomu KOHOUT (1960) rozlišuje jen semena zašpičatělá nebo tupá. PAŠKEVIČ (1933) hodnotí také polohu největšího průměru semene a uvádí, že může být u samého vrcholku nebo poněkud níže od vrcholku. REJMAN – ZALIWSKI a kol. (1956) rozlišují podle tvaru tři základní typy semen: 1. semena protáhlá, úzká, poněkud zploštělá (Landsberská reneta); 2. semena vejčitá, ostře zakončená, z jedné strany poněkud zploštělá (Boikovo, Jonathan, Charlamowski, Bernské růžové); 3. semena zakulacená, krátká (Průsvitné žluté, Krátkostopka královská). Vedle rozměrů a tvaru semen pomologové někdy ještě hodnotí jejich barvu, lesklost a drsnost.
Barvu semen zjišťují KRÜMMEL a kol. (1956) na plně vyzrálých,dobře usušených semenech. Odstín barvy semen značně závisí na stupni vyzrání semen. Rovněž některé choroby mohou působit světlejší odstín barvy semen. Někdy se k barvě připojuje popelavý krycí odstín (PAŠKEVIČ 1933). REJMAN – ZALIWSKI a kol. (1956) považují barvu za znak velmi proměnlivý a nedoporučují ji hodnotit při popisech odrůd.
Často bývá hodnocen i stupeň vývinu semen. KRÜMMEL a kol. (1956) uvádějí počet normálních semen v případě, že plody mají převážně dobře vyvinutá semena. Při výskytu špatně vyvinutých semen uvádějí jejich podíl, přičemž berou v úvahu, že počet semen je závislý na počasí během květu a na přítomnosti vhodných opylovačů. REJMAN – ZALIWSKI a kol. (1956) doporučují uvádět počet semen, ale také zdůrazňují, že počet semen je značně závislý na průběhu opylení. Při přebytku pylu vzniká velký počet semen. Pouze odrůdy triploidní mají semen málo.
Množství vyvinutých semen. U semen hodnotíme pouze množství vyvinutých semen: 1. semena chybějí u všech plodů; 2. semena chybějí u většiny plodů (u některých se vyskytují nevyvinutá semena v malém počtu 1 – 3); 3. semena chybějí u většiny plodů (u některých se vyskytují v malém počtu nevyvinutá i vyvinutá semena); 4. semena jsou vyvinuta průměrně po 1 – 3 v jednom plodu (jde pravděpodobně o triploidy; ostatní semena nejsou vyvinuta); 6. semena jsou vyvinuta průměrně po 6 – 10 v jednom plodu; 7. semena jsou vyvinuta průměrně po 11 – 15 v jednom plodu; 8. semena jsou vyvinuta průměrně po 16 i více v jednom plodu.