Podkališní číška

Řada pomologů (HOGG 1884, PAŠKEVIČ 1933, KAMENICKÝ 1938, VENJAMINOV 1953, VÁVRA 1955, REJMAN – ZALIWSKI a kol. 1956 a LESJUK 1965) označují podkališní dutinu pojmem podkališní číška (trubka, čnělková dutina) a nerozdělují ji na dvě části, tj. podkališní jamku a podkališní rourku. Většinou se od podkališní jamky odlišuje podkališní rourka, někdy však přechází podkališní jamka do podkališní rourky bez přerušení.
REJMAN – ZALIWSKI a kol. (1956) se domnívají, že hloubka podkališní rourky a její tvar mohou mít význam, protože to jsou znaky málo proměnlivé. Podle těchto autorů odrůdy s hlubokou trubkou snadno hnijí zevnitř, jestliže je tato trubka přímo spojena se semennými pouzdry.
U podkališní čísky rozlišujeme tvar (na základě šířky jamky s hloubkou celé číšky): 1. miskovitý; 2. široce kuželovitý; 3. úzce kuželovitý; 4. pohárkovitý; 5. nálevkovitý s rourkou úzkou (pod 1 mm), krátkou; 6. nálevkovitý s rourkou úzkou (pod 1 mm), dlouhou; 7. nálevkovitý s rourkou širokou (nad 1 mm), krátkou; 8. nálevkovitý s rourkou širokou (nad 1 mm), dlouhou. Podle šířky rozlišujeme: podkališní číšku úzkou (do 5 mm), kališní číšku mělkou, střední a hlubokou (spojenou s jádřincem).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *