Z jednoho květního pupenu se nejčastěji vytváří 4 – 6 květů v chocholičnatém hroznovitém květenství. Květ je založen podle čísla 5. Má tedy obvykle 5 lístků kališních, 5 korunních plátků (i když jsou případy, např. u Malus dioica, že korunní plátky chybějí), 20 tyčinek (ve 3 kruzích – vnější kruh 10, střední a vnitřní po 5) a 5 pestíků, které jsou na bázi srostlé v trubku. Někdy se vyskytne plnokvětost (tyčinky se přeměnily v korunní plátky), která je ovlivňována klimatickými podmínkami anebo proliferací. Podle PAŠKEVIČE (1933) se může uplatnit u různých botanických druhů proterogynie (blizny dozrají dříve a prašníky pukají,až když jsou blizny opyleny) nebo proterandrie (blizny dozrávají, až když jsou tyčinky zcelavyprášeny).
Na květu je podle PAŠKEVIČE (1933) mnoho odrůdově typických znaků, i když mnohé z nich jsou v rámci odrůdy značně proměnlivé. Velice proměnlivý je např. počet květů v květenství. Domnívá se však, že průměrný počet květů v květenství je typický pro jednotlivé odrůdy, i když byly zjištěny na různých stromech a jednotlivých létech u téže odrůdy odchylné hodnoty.
TAYLOR (1946) sice připouští, že u jednotlivých odrůd existují rozdíly v květech jabloní (ve vybarvení, tvaru, velikosti), avšak tyto rozdíly lze jen těžko přesně určit a znaky identifikovat. K tomu přistupuje ještě poměrně krátká doba květu, která znesnadňuje důkladné studium a omezuje pouzitelnost květů při určování. Korunní plátky mají různé odstíny barev a různý tvar, tyčinky jsou však vždy nitkovité a u jednotlivých odrůd málo rozlišitelné. Poupata bývají různě zbarvená, s odstíny růžovými až červenými. Květní stopky se stávají stopkami plodů. Květy střední mají kratší stopky než květy postranní. Rozdíly v délce stopky zůstávají i u zralých plodů.
Studium květu ve vztahu s plody význam nemá.
U květů rozlišujeme tyto znaky:
Průměrný počet květů v květenství (3letý průměr; každoročně sledujeme počet květů u 100 chocholičnatých květenství). Rozlišujeme počet květů v chocholíku: 1. pod 3, 2. 3 – 4, 3. 4 – 5, 4. 5 – 6, 5. 6 – 7, 6. 7 – 8, 7. 8 – 9, 8. 9 – 10, 9. nad 10.
Velikost (průměr) květů. Podle velikosti rozlišujeme květ: 1. velmi malý (pod 40 mm), 2. malý (40 – 45 mm), 3. střední (45 – 50 mm), 4. velký (50 až 55 mm), 5. velmi velký (nad 55 mm).
Barva květů. Rozeznáváme (v plném rozkvětu) květy: 1. mléčně bílé (Matčino), 2. slabě narůžovělé, 3. růžové (Bláhova oranžová reneta), 4. červené (Hopa Crab).
Tvar květů. Korunní plátky jsou: 1. úzké, nedotýkající se, 2. středně široké, dotýkající se, 3. široké,vzájemně se překrývající.
Tvar korunních plátků. Rozlišujeme tvar: 1. okrouhlý, 2. eliptický, 3. oválný, 4. opakvejčitý, 5. vejčitý, 6. srdčitý.
Pylová zrna. TAYLOR (1946) uvádí, že jeden prašník odrůdy Boskoopské obsahuje asi 5000 pylových zrn. Odhaduje se, že u odrůd jabloní připadá na jedno pylové zrno, které oplodní vajíčko, asi 2 000 000 pylových zrn, které se neuplatní.
Podle TAYLORA (1946) vyrůstají pylová zrna téže odrůdy do různé délky. Podle výsledků REINECKÉHO má každá odrůda určitou průměrnou délku pylových láček. To by mělo praktický význam jen tehdy, kdyby byly pylové láčky příliš krátké a nedosahovaly by vajíčka (TAYLOR 1946). PAŠKEVIČ (1933) naproti tomu uvádí, že se délka pylové láčky může u téže odrůdy značně měnit při používání různých koncentrací sacharózy.
U pylových zrn označujeme pouze jejich klíčivost v 10 % sacharóze (viz kap. „Oplodňovací poměry“).