Apples

Rozdíly v anatomické stavbě listů

PAŠKEVIČ (1933) je přesvědčen, že existují vztahy mezi anatomickou stavbou rostlinných orgánů a určitými biologickými zvláštnostmi odrůd. Například tvrdí, že existuje vztah mezi středním průměrem buněk mezofylu a dobou zrání plodů. Odrůdy s největším průměrem buněk zrají nejdříve a s nejmenším průměrem buněk nejpozději. Autor dále uvádí, že mezi odrůdami byly zjištěny rozdíly v průměru buněk palisádového parenchymu, ve velikosti epidermálních buněk vrchní a spodní strany listů, v délce a počtu průduchů a v délce žilnatiny na jednotku povrchu listu. LICHONOS a BALAŠOVÁ (1964) zjistili mezi jednotlivými odrůdami průkazné rozdíly v počtu průduchů a v množství (délce) žilek na jednotce plochy listové čepele; některé odrůdy mají více než dvojnásobek průduchů než odrůdy ostatní.
BEAKBANE (1967) zjistil vztah mezi počtem palisádových buněk na jednotku plochy listové čepele a intenzitou růstu odrůdy. Domnívá se, že počet palisádových buněk na jednotku povrchu listové čepele může být ve vztahu k aktivitě fotosyntézy a dýchání palisádového pletiva. Délka palisádových buněk, a tím i tloušťka listů, značně závisí na podmínkách výživy, a proto bývají odrůdové rozdíly zastřeny. Intenzita osvětlení má vliv na počet palisádových vrstev.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *