Intenzita růstu

Posuzování absolutního růstu lze provádět jen u stromů pravokořenných. Prakticky však stačí znalost relativního růstu, získaná pozorováním stejně starých stromů různých odrůd na stejné podnoži, ovšem za předpokladu, že tato podnož má se všemi odrůdami dobrou afinitu. Již ve školce jsou patrné rozdíly v síle růstu mezi odrůdami, je-li použita stejná podnož. Část odrůd, které se ve školce vyznačují bujným růstem, s nástupem plodnosti však svůj růst zpomalí.
KRÜMMEL a kol. (1956) rozeznávají tři vývojová stadia, kdy se objevují určité charakteristické růstové znaky: 1. ve školce, jako neřezaný jednoletý očkovanec; 2. na konci neplodného období, popř. na počátku periody vzrůstající plodnosti, kdy směr růstu větví není ještě ovlivněn váhou plodů; 3. v periodě plné plodnosti, v níž habitus koruny má více nebo méně převislý charakter.
Ani u přísnějších tvarů nelze růstové tendence odrůdy zcela potlačit. U korun blízkých korunám přirozeným zůstává odrůdově typický charakter zachován. Síla růstu starších stromů nemusí být vyjadřována délkou větví, ale tloušťkou kmene a větví.
BEAKBANE (1967) uvádí, že intenzitou růstu odrůdy lze hodnotit podle počtu palisádových buněk na jednotku plochy listu. Zjistil, že počet palisádových buněk závisí na jejich průměru, na počtu palisádových vrstev a na velikosti dospělých stromů. Počet těchto buněk není ovlivňován přírodními podmínkami, ale během vegetace vzrůstá, takže je nutné provádět hodnocení všech odrůd vždy ve stejnou dobu. Rovněž zjistil, že i podnož ovlivňuje počet palisádových buněk obažených v listech dané odrůdy.
Podle REJMANA – ZALIWSKÉHO a kol. (1956) je velikost stromů v rámci odrůd znakem velmi proměnlivým, neboť závisí na řadě faktorů, jako např. na podnoži, výživě, dostatku vody v půdě apod. V popisech hodnotí velikost stromů na bujně rostoucích semenáčích v průměrných agrotechnických podmínkách.
Intenzitu růstu u stromu zjišťujeme před dobou plodnosti a v plné plodnosti.
Intenzita růstu před plodností. V období před plodností hodnotíme intenzitu růstu podle nejvyšších přírůstků hlavních větví, zjišťovaných nejméně ve dvou létech. Tím se vyloučí vliv nepříznivých přírodních podmínek. Rozlišujeme růst: 1. slabý (průměrné přírůstky do 40 cm, např. Wagnerovo, Ananasová reneta), 2. střední (40 – 60 cm, Golden Delicious), 3. bujný (60 až 80 cm, Starking Delicious), 4. velmi bujný (nad 80 cm, Boskoopské).
Intenzita růstu v plné plodnosti. V plné plodnosti hodnotíme odrůdy na základě průměrné plochy průřezů kmínků zjištěných v 10, popř. 15 nebo 20 létech (v pětiletých obdobích). Rozdíl (v cm) mezi průměrným průřezem kmene bujně rostoucí odrůdy Starking Delicious a průměrným průřezem kmene slabě rostoucí odrůdy Wagnerovo přesně rozdělíme na tři části. Jedna část vymezuje velikostní rozsah jedné skupiny. Wagnerovo zařadíme do skupiny slabě rostoucích odrůd, v níž tvoří spodní hranici; Starking Delicious do skupiny bujně rostoucích odrůd, kde tvoří horní hranici. Podle intenzity růstu rozlišujeme pět skupin odrůd: 1. velmi slabě rostoucí, 2. slabě rostoucí (Wagnerovo), 3. středně rostoucí, 4. silně rostoucí (Starking Delicious), 5. velmi silně rostoucí.
V plné plodnosti je možno také hodnotit intenzitu růstu podle průměrných přírůstků (na základě 3letého průměru) prodlužujících výhonů (po udržovacím řezu). Rozlišujeme růst: 1. slabý (průměrné přírůstky do 20 cm – Wagnerovo), 2. střední (průměrné přírůstky 20 – 40 cm – Golden Delicious), 3. bujný (nad 40 cm – Starking Delicious, Boskoopské).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *