Plody, které se vyvíjejí z centrálního květu, mají stopku kratší a silnější než ostatní (TAYLOR 1946, VÁVRA 1955). KRÜMMEL a kol. (1956) uvádějí, že absolutní délka stopky a současně i poměr délky k hloubce stopečné jamky u mnoha odrůd značně kolísá. Větší plody mají většinou stopku kratší; menší plody naopak stopku delší. Proto tito autoři doporučují posuzovat znaky stopky u plodů průměrné velikosti.
Absolutní délka stopky. Podle absolutní délky rozlišujeme stopky podle KRÜMMELA a kol. (1956): 1. velmi krátké (do 5 mm – Krátkostopka královská); 2. krátké (5 – 10 mm – Coxova reneta, Kidd’s Orange); 3. středně dlouhé (10 – 20 mm – Boskoopské, Wealthy); 4. dlouhé (20 – 25 mm – James Grieve); 5. velmi dlouhé (nad 25 mm – Golden Delicious).
Relativní délka stopky. ZIELINSKI (1955) podle délky rozeznává stopku dlouhou, přesahující nejnižší zakřivení plodu; střední, sotva přesahující nejnižší zakřivení plodu; krátkou, kratší než toto zakřivení.
Podle relativní délky – ve vztahu ke stopečné jamce – rozlišujeme podle KRÜMMELA a kol. (1956) stopku: 1. hluboce ponořenou (stopka velmi krátká, hluboko uvnitř jamky – Krátkostopka královská); 2.mělce ponořenou (konec stopky leží pod úrovní stopečné jamky – Ušlechtilé žluté, Vejlimek červený); 3. přibližně dosahující úrovně jamky (konec stopky leží přibližně na úrovni stopečné jamky – Blenheimská reneta); 4.mírně vyčnívající (konec stopky vyčnívá až 10 mm nad úrovní stopečné jamky – Coxova reneta, Jonathan); 5. vysoce vyčnívající (konec stopky vyčnívá více než 10 mm nad rovinou stopečné jamky – Golden Delicious).
Tloušťka stopky. Podle tloušťky rozlišujeme (podle KRÜMMELA a kol. 1956) stopku: 1. tenkou (pod 2 mm – Golden Delicious); 2. středně tlustou (2 až 3 mm – Coxova reneta, James Grieve); 3. tlustou (nad 3 mm – Kanadská reneta).
Tvar stopky. Podle tvaru rozlišujeme stopku: 1. většinou rovnou (Coxova reneta, Boskoopské, Jonathan); 2. většinou mírně ohnutou (Albrechtovo); 3. silněji ohnutou (Golden Delicious, Krasokvět žlutý).