Synonyma a cizí názvy: Glockenapfel, Echter Glocken, Altländer Glocken, Pomme Glocke, Weisser Winterglockkenapfel.
Původ: Neznámý.
Rozšíření: V zahraničí rozšířeno v Holandsku, Švýcarsku a Německu v horním Polabí. U nás bylo nejvíce zastoupeno ve výsadbách v severních Čechách.
Znaky a vlastnosti stromu
Habitus: Koruny jsou zpočátku úzce pyramidální, později se mírně rozkládají a nahoře jsou nejširší. Větve nasazují v dosti ostrém úhlu, jsou přiměřeně husté, špatně obrůstají, na koncích vytvářejí 2 – 3 růstové výhony, ostatní plodný obrost je krátký a na bázi výhonu vyholuje.
Růst: V mládí roste bujně, později v plné plodnosti je růst slabý a snadno se zastavuje. Ve školce roste sice rovně a poměrně silně, ale vytváří velké, zduřelé větevní kroužky, které znesnadňují dopěstování vyšších tvarů, a v těchto kroužcích také namrzá. Doporučujeme pěstovat nízkokmeny z oček, vyšší tvary štěpovat v korunce.
Výhony: Zpočátku dlouhé, silnější, později středně silné, rovné, tvarově dosti kolénkovité. Internodia kratší až středně dlouhá, nepravidelná. Barva je červenavě hnědá až nafialovělá, vrcholek plstnatý, ostatní část výhonu je slabě stříbřitě ojíněná. Lenticely jsou tečkovité i protáhlé, nepravidelně rozmístěné, méně nápadné. Pupeny menší, přitisklé, širší, šupiny načervenalé, špička plstnatější; sedí na nízkých patkách s dobře patrnými žebry. Květní pupeny jsou velké, vejčité, tupě zašpičatělé, šupiny načervenalé, mezi šupinami a na špičce ochmýřené. Dvouleté dřevo je olivově hnědé s poměrně řídkými lenticelami.
Listy: Středně velké až větší, vyrovnané, široce vejčité nebo široce eliptičné, nejširší jsou obvykle uprostřed čepele, tvarově vyrovnané, tmavě zelené, lesklé, na rubu plstnaté, tuhé. Okraj čepele tupě kuželovitý až hluboce vroubkovaný, plocha čepele je rovná, kolem středního nervu zprohýbaná, podélné prohnutí od místa nasazení středního nervu zprohýbaná, podélné prohnutí od místa nasazení středního nervu dolů ohnuté, špička ostřejší, dolů ohnutá. Řapík je nasazen v přiměřeném úhlu, je kratší až krátký, silnější, střední nerv a celá nervatura je vystouplá, báze zarudlá. Palisty jen málo vyvinuté, často chybějí.
Květy: Středně velké, širší, velmi nepravidelné. Korunní plátky bílé, jen nepatrně narůžovělé, tvarově nevyrovnané, téměř rovné, úzké, ale také širší, miskovité, zvrásněné, většinou se nedotýkající. Poupata po 4 – 5 v květenství, protáhle eliptičná, z mládí karmínově žilkovaná, střední květ se rozevírá mnohem dříve než ostatní. Blizny jsou v úrovni prašníků.
Opylovací poměry: Dobrý opylovač, kvete středně pozdě. Vhodní opylovači: Berlepschova reneta, Starking Delicious, Golden Delicious, Parména zlatá zimní, Ontario, Bernské růžové, Coxova reneta.
Znaky a vlastnosti plodu
Tvar: Vysoký, tupě kuželovitý až válcovitý, ale vždy zvonkovitý, nejširší v dolní třetině plodu, žebernatý, žebra zvláště vysoká v kališní části a zřetelná až do dolní třetiny plodu. Povrch je nepravidelně hrbolatý, na plodech se často vyskytuje ostrý šev přes celý plod. Větší plody bývají vyšší a typičtěji zvonkovité než plody malé. Tvarově jsou málo vyrovnané.
Velikost: Střední až větší, ojediněle ze zákrsků velká, specificky velmi těžké, ve velikosti nevyrovnané až velmi nevyrovnané.
Slupka: Hladká, matně lesklá, suchá, tuhá, ale křehká. Základní barva bělavě zelená, později bělavě žlutá až citrónově žlutá. Někdy se objevuje na sluneční straně mramorované malé karmínově červené líčko. Lenticely jsou rzivé, malé, řídké. V nepříznivých létech se objevuje nepravidelná síťovaná rzivost, zejména v kališní části plodu.
Stopka: Středně dlouhá, slabší, na konci zdužnatělá, polodřevnatá, rovná. Stopečná jamka je střední, široká až užší, hluboká, mírně zvlněná, čistá nebo jen šedozeleně plstnatá.
Kalich: Uzavřený až pootevřený, poměrně velký. Ušty jsou delší, na bázi široké, dlouhou dobu zelené, nepatrně šedě plstnaté, vzpřímené, jen málo nazpět ohnuté. Kališní jamka u velkých plodů široká, u malých užší, mělká, ohraničená vysokými žebry a mezi nimi je jemné zvlnění, je čistá, jen někdy narezivělá.
Dužnina: Bílá s nazelenalým nádechem, zpočátku tuhá, pevná, později křuplavá až křehká, šťavnatá. Po rozkrojení velmi málo hnědne. Chuť je zpočátku kyselá, ve správné konzumní zralosti nasládle kyselá, bez arómatu, dobrá. Svěží nakyslou chuť si podržuje i v pozdním jarním období.
Jádřinec: Menší až střední, dlouze srdčitý, dutoosý, posunutý ke stopce, s výraznými nazelenalými žilkami. Pouzdra jsou prostorná, široká, otevřená, se stěnami silně popraskanými. Semena dobře vyvinutá po 1 – 2, tmavě hnědá.
Doba zrání: Sklízí se koncem října mezi posledními odrůdami, neopadává. Doporučuje je pozdní sklizeň kvůli dobrému vyzrávání na stromě. Konzumní zralosti dosahuje v lednu a vydrží až do května. Výborně se skladuje, nevadne a nehnije. Velmi dobře snáší i skladování v chladírnách.
Hospodářské vlastnosti
Plodnost: Začíná plodit později, zpočátku je plodnost pravidelná, teprve u starších stromů při velké násadě je střídavá. Nasazuje na koncích plodných větví po 2, někdy i 3 plodech, málokdy tvoří větší shluky. Úrodnost je na zákrscích malá, u vyšších tvarů střední.
Vhodné tvary a podnože
Polokmeny provádíme na semenáči, čtvrtkmeny na podnoži M 1 a 11 a A2, zákrsky na M 2 a 4, vřetenovitý zákrsek na M 9. Nízké tvary, stejně jako ovocné stěny, nejsou vhodné pro nižší úrodnost a neproduktivní růst stromů.
Nároky na prostředí
Má širší uplatnění v oblastech I. – III. zóny, avšak v polohách chráněných, teplejších a s hlubší, humózní a přiměřeně vlhkou půdou. Ve vlhkých půdách a studených polohách nevyzrává a snižuje se mrazuodolnost.
Odolnost
Proti strupovitosti a padlí je středně odolné, záleží však na podmínkách pěstování. Proti mrazům je málo odolná, zejména namrzá ve zduřelých větevních kroužcích, zvláště v zimních obdobích po velké úrodě anebo nejsou-li plody dostatečně vyzrálé.
Schopnost k přepravě
Velmi dobře snáší manipulaci a dopravu, plody jsou odolné proti otlačení a velké otlačeniny korkovatí a nehnijí.
Celkové zhodnocení
Přednosti: Hlavní předností je dobrá, nenáročná skladovatelnost a dlouhá doba konzumní zralosti. Zachovává se velmi svěží chuť, i když není velmi dobrá, v období pozdního jara je velmi vítaná pro svoji nakyslost. V této době má ještě dosti vysoký obsah vitamínu C.
Nedostatky: Pozdnější nástup do plodnosti, nevhodný růst stromů, poměrně špatné obrůstání a menší tvorba plodonosného obrostu a celkově menší úrodnost. Vybarvení, tvar a chuť, chybí aróma, což není z tržního hlediska vyhovující. Rovněž menší mrazuodolnost je často na závadu.
Poznámky
V prvních létech po výsadbě musíme věnovat větší péči výchovnému řezu, který má být středně hluboký i hlubší, aby větve nevyholovaly. Řezem se snažíme rozevírat kostru koruny, neboť větve jsou nasazeny v ostrém úhlu. V malém se doporučují dřevěné rozpěrky. Zvonkové vytváří po zakrácení na koncích jen 2 – 3 výhony, zatímco ostatní obrost je krátký. Po nástupu plodnosti, kterému často dopomáháme přechodným nezkracováním větví, růst ustává. V tomto údobí se snažíme růst podpořit hnojením a nepomáhá-li hnojení, provedeme zmlazovací řez základních větví a částečně redukujeme i plodonosný obrost. Na zmlazení reaguje obvykle dobře a nevyvolává příliš silný růst. Plody ponecháváme na stromě co nejdéle, poněvadž na podzim teprve získávají velikost a světlejší žlutozelenou barvu, která prozrazuje dobře vyvinuté plody. Podtržené plody jsou ve skladě dlouhou dobu zelené a velmi kyselé s podřadnou chutí. Zvonkové se dosti špatně češe.
Zvonkové doporučujeme do malých zahrádek a samozásobitelských pěstíren pro místní trh a všude tam, kde je oceňována jeho skladovatelnost a svěží chuť až do léta, aniž bychom museli používat chladíren.
Hlavní znaky pro rozpoznání
Typický habitus koruny, letorosty a mladší větve se závalem okolo větevního kroužku, typický zvonkovitý tvar plodů, barva a chuť plodů.