Švýcarské oranžové

Synonyma a cizí názvy: Schweizer Orangenapfel, Švýcarské pomerančové.

Původ: Švýcarsko, kde bylo vyšlechtěno v roce 1935 ve Výzkumném ústavu ovocnářském ve Wädenseilu, jako hybrid Ontaria x Coxovy renety. Do pěstování bylo zavedeno v roce 1955.
Rozšíření: V zahraničí bylo zpočátku rozšiřováno zejména ve Švýcarsku a ostatních západních státech Evropy, později se její rozšiřování omezilo. U nás se zkouší v poloprovozních výsadbách a ojediněle bylo vysázeno i na větších plochách. V poslední době se pěstuje především v zahrádkách.

Znaky a vlastnosti stromu

Habitus: Koruna je široce kuželovitá až kulovitá, později převislá, řidší, základní větve dobře obrůstají středně dlouhým plodným dřevem, větve jsou nasazeny v tupém úhlu. Plodonosný obrost dosti rychle stárne.
Růst: Středně silný, později slabší, výhony obrůstají přiměřeně; vyžaduje středně hluboký řez. ve školce tvoří slabší, ale poměrně rovné výhony. Nízkokmeny se mohou pěstovat z oček.
Výhony: Dlouhé, středně silné, většinou zakřivené, tvarově mírně kolénkovité. Internodia středně dlouhá. Barva výhonu je červenohnědá s nafialovělým nádechem, vrchol je silně ochmýřený, ostatní část výhonu jasně stříbřitě ojíněná, takže působí dojmem suchého povrchu; jen místy proráží základní barva. Lenticely jsou podlouhlé, čárkovité, řídké, patrné jen ve střední části výhonu. Pupeny jsou malé, krátce kuželovité, těsně přitisklé, ochmýřené, sedící na malých, mírně vystouplých patkách, které jsou jen málo vyznačené bočními žebry. Květní pupeny jsou dlouze zašpičatělé, kuželovité, světle šedě ochmýřené. Dvouleté dřevo má rovněž nafialovělý nádech, lenticely jsou velmi málo nápadné.
Listy: Středně velké, protáhle eliptičné, užší, středně tuhé, symetrické, tmavě zelené s našedlým nádechem, mdle lesklé, naspodu mírně ojíněné, světleji zelené. Okraj čepele je jednoduše dosti pravidelně tupěji pilovitý, povrch čepele je mírně zprohýbaný, úzce člunkovitě dovnitř prohnutý, podélné prohnutí jen mírné, špička je delší, užší, ostrá, rovná nebo i nahoru ohnutá. Řapík je nasazen v mírně ostrém úhlu, je středně dlouhý až delší, středně silný i slabší, málo ochmýřený, báze málo načervenalá. Palisty malé, často chybějí.
Květy: Středně velké, plošší, mírně miskovité. Korunní plátky jsou smetanově bílé, jen nepatrně narůžovělé, eliptičné, mírně lžičkovitě prohnuté na delší stopečce, okraje rovné, vzájemně se dotýkající. Poupata po 5 – 6 v květenství, málo nazelenalá, narůžovělá, protáhle kulovitá. Kališní ušty jsou užší, hákovitě nazpět ohnuté. Čnělky tužší a pevnější, blizny většinou v úrovni prašníků.
Opylovací poměry: Dobrý opylovač, kvete středně pozdě. Vhodní opylovači: Golden Delicious, Coxova reneta, Berlepschova reneta, Ontario.

Znaky a vlastnosti plodu

Tvar: Ploše kulovitý, nejširší uprostřed nebo málo pod středem, pravidelně žebernatý (5 žeber je v kališní části ostřejších a jsou znatelné téměř po celém plodu), ve stopečné části zaoblený. Příčný obrys je pravidelně hranatý, podélně souměrný. Tvarově jsou plody vyrovnané až velmi vyrovnané, pokud nejde o rozdílné klony.
Velikost: Střední až větší, ve velikosti jsou plody málo až velmi málo vyrovnané.
Slupka: Hladká, zpočátku pololesklá, po setření ojínění lesklá, později částečně mastná až nepříjemně voskově lepkavá. Základní barva na stromě je bělavě zelená, později světle zelenožlutá až slámově žlutá při přezrávání, na sluneční straně je oranžově červeně tečkovaná až mramorovaná. Líčko je málo výrazné a u zastíněných plodů téměř chybí. Plody, i když vzhledově vyhovují, kryje červená barva jen z 1/5 – 1/4 plodu. Lenticely jsou hnědé, bíle lemované, znatelné zejména v líčku.
Stopka: Středně dlouhá, značně proměnlivá, plodí ve shlucích (délka stopky závisí na postavení plodu), tenčí, na bázi mírně ztlustlá, zelenošedá, plstnatá, přečnívající přes okraj jamky. Stopečná jamka je hlubší až hluboká, středně široká, pravidelná, zelenavě šedě plstnatá, někdy i paprskovitě narezivělá.
Kalich: Uzavřený, malý. Ušty jsou užší, dlouhé, báze nazelenalé, mírně plstnaté, nazpět ohnuté. Kališní jamka širší, středně hluboká až mělká, ohraničená nižšími, tupými žebry.
Dužnina: Žlutá, okolo cévních svazků nazelenalá, křehká až jemná, šťavnatá, později hrubozrnnější. Po rozkrojení na vzduchu jen málo hnědne. Chuť je navinule sladká, mírně aromatická, dobrá až velmi dobrá.
Jádřinec: Středně velký, široce srdčitý až cibulovitý, dutoosý, umístěný ve středu plodu. Pouzdra menší, pootevřená do malé osní dutiny, stěny lesklé, mírně popraskané. Semena dobře vyvinutá.
Doba zrání: Sklízí se v polovině října, nepadá; nesmí se sklízet předčasně, jinak ztrácí aróma. Konzumní zralosti dosahuje v listopadu a vydrží do března až dubna. Ztráty při skladování bývají malé.

Hospodářské vlastnosti

Plodnost: Je raná, a to již ve 3. – 4. roce po výsadbě (podle podnože), zpočátku je pravidelná, později často střídavá (zejména ponecháme-li velkou násadu květů). Celkově je tato odrůda úrodná. Plodí ve shlucích po 2 – 3 plodech a vytváří velké, shloučené chomáče až chomáče plodů.

Vhodné tvary a podnože

Polokmeny a vysokokmeny se nedoporučují, ovoce bývá drobné. Vhodné jsou čtvrtkmeny na podnožích M 1, 11 a A2, zákrsky na M 2 a 4, vřetenovité zákrsky na M 9, na nichž roste slabě, ale brzy přináší velké vybarvené plody. Je vhodná pro pásové výsadby.

Nároky na prostředí

Je dosti náročné, vyžaduje úrodné půdy, chráněné polohy nebo teplejší stanoviště. Nedaří se v suchých podmínkách a v chladných polohách, kde stromy nevyzrávají.

Odolnost

Strupovitostí trpí méně, v suchých létech je dosti silně napadáno padlím. Proti mrazům je odolnější než výchozí odrůdy Ontario a Coxova reneta.

Schopnost k přepravě

Je velmi špatná; otlačeniny, které často vznikají při dosti nesnadné sklizni ze shloučených plodenstvích, jsou na světlé základní barvě velmi znatelné. Je nutné plody sklízet velmi pečlivě.

Celkové zhodnocení

Přednosti: Hlavní předností Švýcarského oranžového je trvanlivost a skladovatelnost, vyhovující úrodnost, vhodný růst a nasazování plodného obrostu, který vyhovuje nejintenzívnějším typům výsadeb. Vyhovující je i velikost plodů a dobrá odolnost ke strupovitosti.
Nedostatky: Pro velkovýrobní výsadby nevyhovuje citlivostí k otlačení a pro některé jen průměrné vlastnosti (hlavně barvu a tvar).

Poznámky

Stromky vytvářejí brzy po výsadbě dosti pravidelnou, šlahounovitou korunku s vyhovujícím úhlem nasazení bočních větví. Vyžadují středně hluboký řez. Větve dobře obrůstají, obrost je většinou delší, později středně dlouhý. V plné plodnosti je nutné redukovat násadu květů, ale jen jemnějším zmlazovacím řezem; raději zvýšíme dávky hnojiv se zaměřením k podpoření růstu. Hluboké zmlazení vyvolává prorůstání plodného obrostu do růstových výhonů, které nadměrně koruny zahustí. Má značný sklon ke střídavé plodnosti. Vyžaduje pečlivou ochranu proti padlí v suchém období a pečlivou sklizeň. Švýcarské oranžové doporučujeme do zahrádek a omezeně i do větších výsadeb se samozásobitelským zaměřením. Do tržních velkovýsadeb není vhodné pro četné špatné tržní vlastnosti.

Hlavní znaky pro rozpoznání

Ploše kulovitý, mírně žebernatý tvar a typické vybarvení plodů, barva výhonu s nafialovělým nádechem a světlejší list.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *