Synonyma a cizí názvy: Jesenická reneta, Sudeten Renette, Reinette de Sudetes, Reneta Sudecka.

Původ: Česká odrůda; byla vypěstována koncem 19. století vrchním zahradníkem JANEM MARKEM v Bludově na severní Moravě. Uvádí se, že vznikla z křížení semenáče (Ananasová reneta x Kanadská reneta) s Gdánským hranáčem.
Rozšíření: V zahraničí je rozšířena málo, a to jen v sousedních státech (Německo a Polsko). U nás se nejvíce pěstuje v podhůří severní Moravy a v ostatních vlhčích podhorských polohách.

Znaky a vlastnosti stromu

Habitus: Koruna je ploše kulovitá, v půdorysu značně nepravidelná, poměrně hustá, základní větve v období plodnosti takřka vodorovné.
Růst: V mládí bujný, později v plné plodnosti slabý až nakonec se růst téměř zastaví. Obrůstá velmi dobře krátkým plodonosným dřevem, na letorostech tvoří velmi často předčasný obrost. Ve školce roste rovně a dosti silně. Pro polokmeny a vysokokmeny se doporučuje štěpování v korunce.
Výhony: Kratší, velmi silné, téměř válcovité, boční výhony zakřivené, tvarově nepatrně kolénkovité. Internodia krátká až velmi krátká. Barva je načervenale hnědá, z velké části jsou výhony ojíněné, takže působí dojmem hnědošedé barvy. Vrchol výhonu je hustě ochmýřený, ostatní část výhonu až sametově ojíněná. Lenticely kulaté, na báze velké, husté, v ostatní části středně husté a protáhlejší. Pupeny jsou velké, oblé, mírně odstávající, světle šedě ochmýřené, patka krátká, široká, žebra ostrá, krátká. Květní pupeny velké, zakulacené, tupě zašpičatělé, šupiny načervenalé, šedě ochmýřené. Dvouleté dřevo je žlutavě hnědé, ve stínu více olivově zelené.
Listy: Velké až velmi velké, okrouhle eliptičné, tupěji zašpičatělé, tvarově vyrovnané, symetrické, tmavě zelené, mdle lesklé, naspodu značně ochmýřené. Okraj čepele je široce dvojitě vroubkovaný, vroubky hluboké, široké, zakulacené, povrch čepele je zvlněný, široce miskovitý, podélné prohnutí je mírně obloukovité, špička tupější, leží v ose. Řapík je nasazen v tupém úhlu, je středně dlouhý a silný, značně ochmýřený, na bázi ztlustlý, načervenalý, nervatura nápadně vystouplá. Palisty jsou krátké, širší vyvinuté.
Květy: Středně velké, velmi nepravidelné, různě zprohýbané, vypadají jako povadlé. Korunní plátky jsou špinavě nazelenalé, žlutobílé s mírným hnědavě růžovým nádechem, široce eliptičné, nepravidelně zvlněné, okraje nerovné, vzájemně se dotýkající. Poupata po 5 – 6 v květenství, na krátkých stopkách velmi nahloučené, nazelenale žlutobíle se špinavě růžovým nádechem, nepravidelně kulovité. Kališní ušty kratší a širší. Blizny jsou v úrovni prašníků.
Opylovací poměry: Dobrý opylovač, kvete středně raně a středně dlouho. Vhodní opylovači: James Grieve, Coxova reneta, Ontario, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní a Wagenerovo

Znaky a vlastnosti plodu

Tvar: Kulovitý, zdánlivě vysoce kulovitý až tupě kuželovitý, největší šířka uprostřed plodu. Povrch je ploše žebernatý s 5 nepravidelnými plochými žebry, zřetelnými až do stopečné části plodu (jsou nepravidelně zaoblená). Příčný obrys je výrazně nepravidelně hranatý, podélný řez je nesouměrný. Tvarově jsou plody dosti vyrovnané.
Velikost: Střední až větší, z jednoho stromu jsou plody ve velikosti vyrovnané, ale jinak je velikost značně ovlivňována růstovými vlastnostmi stromu.
Slupka: Polodrsná, suchá, později mastná až velmi mastná, často nepříjemně voskově lepkavá, dosti křehká. Základní barva je v době sklizně nažloutle zelená, krycí oranžově červená, tečkovaná až mramorovaná. Na sluneční straně je výrazné cihlově červené líčko, které je nepravidelně pruhované. Červená barva kryje 2/3 plodu. Lenticely výrazné, rzivé, bíle ohraničené, rozšířeny po celém plodu, místy je slupka narezivělá.
Stopka: Krátká až středně dlouhá, silná, světle hnědá, dřevnatá, úroveň jamky přesahující. Stopečná jamka je středně velká, mělká, nepravidelná, paprskovitě rzivá.
Kalich: Velký, pootevřený až otevřený. Ušty krátké, šedě hnědě plstnaté, tupě zašpičatělé, nazpět ohnuté. Kališní jamka je široká, středně hluboká až hluboká, pravidelně žebernatá.
Dužnina: Žlutozelená, zrnitá, hrubší, šťavnatá. Po rozkrojení jen slabě hnědne. Chuť je sladce nakyslá, bez výrazného arómatu, jen dobrá.
Jádřinec: Středně velký, široce cibulovitý, dutoosý. Pouzdra prostorná, pootevřená do osní dutiny. Semena dobře vyvinutá, zakulacená.
Doba zrání: Sklízí se počátkem října až do poloviny října podle počasí a místa pěstování, avšak nemá se ponechávat na stromě vyzrát a plně vybarvit, neboť ztrácí na skladovatelnosti. Konzumní zralosti dosahuje v prosinci a vydrží do února až března. Přezrálé plody ztrácejí chuť a pěkné vybarvení vytváření mastné až lepkavé vrstvy, která se ve skladu snadno špiní.

Hospodářské vlastnosti

Plodnost: Plodí velmi raně, nasazuje po 2 – 3 plodech a vytváří velké shluky, v nichž se plody nestejnoměrně vyvíjejí. První sklizně jsou obyčejně velmi kvalitní, později podíl špatně vyvinutých plodů stoupá. Často kvete již na jednoletém dřevě a plodí již ve školkách.
Celkově je Sudetská reneta velmi úrodná, plodí téměř pravidelně, pokud je správně ošetřována a patří spolu s odrůdami James Grieve, Oldenburgovo k nejplodnějším odrůdám u nás pěstovaným.

Vhodné tvary a podnože

Je vhodná pro všechny tvary, včetně polokmenů, které provádíme na semenáčích, avšak u tohoto tvaru je nutné dodržet potřebnou agrotechniku, aby plody nebyly drobné. Čtvrtkmeny se pěstují na M 11, A2 a na semenáčích, zákrsky na M 1 a 2, v nejlepších půdách na M 4, vřetenovitý zákrsek na M 4 a 2. Je velmi vhodná do přísně tvarovaných ovocných stěn palmet, kde jí vyhovuje hlubší řez.

Nároky na prostředí

Je poměrně málo náročná na půdu a daří se v I. – III. zóně. Daleko náročnější je na klima. Daří se jí nejlépe ve vlhčích podhorských polohách s dostatkem slunečního svitu, na půdách hlinitých a úrodných. V teplých a sušších nížinách je vyšší podíl plodů s nižší jakostí a více plody opadávají.

Odolnost

Strupovitostí trpí silně, padlím jen středně, v přehnojených půdách často první plody trpí „křenčením“. Odolnost silně kolísá podle stanoviště. Proti mrazům je značně odolná.

Schopnost k přepravě

Dopravu snáší velmi dobře, a to jak při sklizni, tak i v době zralosti.

Celkové zhodnocení

Přednosti: Raný nástup do plodnosti, velká a téměř pravidelná plodnost, ideální tvorba obrostu, kompaktní růst s vhodnou reakcí na zmlazení a z toho vyplývající téměř univerzální vhodnost pro všechny tvary a typy výsadeb, odolnost proti mrazům.
Nedostatky: Především nižší kvalita plodů, dále vyšší % horších a málo kvalitních plodů u starších stromů, mastná slupka.

Poznámky

Sudetská reneta v mládí roste velmi bujně, proto provádím výchovný řez jen středně hluboký, ale více se zaměřujeme na zapěstování korunky, která často bývá nepravidelná. Stromky se bez obtíží dostávají do plodnosti. V údobí plné plodnosti se růst stromků zastavuje, stromy rychle stárnou a přinášejí málo kvalitního ovoce; kdybychom nezmladili plodonosný obrost, nastoupila by střídavá plodnost. Zmlazovací řez proto provádíme raději dříve, a to již tehdy, když stromy začínají tvořit přírůstky pod 30 cm. Používáme hlubokého detailního zmlazovacího řezu plodného obrostu, kdy často redukujeme plodné dřevo o polovinu květních pupenů. Zároveň s tímto řezem zakracujeme i základní větve. Reakce stromu je na toto zmlazení velmi příznivá. Obrost se zmladí, vytvoří se plodné větévky a přiměřený počet plodných trnů. U starších stromů, kde byl řez delší dobu zanedbáván, je třeba zmlazení někdy opakovat po dva roky po sobě, aby se vyrovnal poměr mezi růstem a plodností. Růst stromů podporujeme také vyššími dávkami hnojiv ve vyrovnaném poměru. Jakost a vývoj plodů trpí suchým a teplým klimatem. Plody se v těchto poměrech nestejnoměrně vyvíjejí a před sklizní značně opadávají. Ukazuje se, že této odrůdě nejlépe vyhovují plody s vlhčím klimatem, zejména vyšší vlhkost vzduchu.
Sudetská reneta je naše původní odrůda, která by vyhovovala zejména intenzívním výsadbám, ale pro nízkou kvalitu dužniny a horší plodové znaky ji omezeně doporučujeme jen do zahrádek v podhorských vyšších polohách a v jiných samozásobitelských sadech. Pro tržní výsadby je nevhodná.

Hlavní znaky pro rozpoznání

Habitus koruny, charakteristicky kulovitá koruna, silné, téměř válcovité výhony, plstnaté listy, charakteristické květy, vybarvení a tvar plodů (zejména v kališní části).