Stopečná jamka

Obvykle se u jamky hodnotí šířka, hloubka, tvar a stupeň rzivosti. TAYLOR (1946) považuje za nejdůležitější hloubku jamky a přítomnost nebo nepřítomnost rzivosti. ZIELINSKI (1955) doporučuje hodnotit u stopečné jamky […]

Kalich

Kalich se skládá z pěti kališních lístků (uštů), z podkališní jamky, podkališní rourky a ze zbytků prašníků. U některých botanických druhů jabloní ušty opadávají a tato část plodu zarůstá úplně […]

Kališní jamka

Odrůdově je charakteristická především hloubka a šířka kališní jamky a větší nebo menší žebernatost jejich stěn. U některých (často drobnoplodých) odrůd jabloní (Ananasová reneta) jamka kališní chybí (kalich je posazen […]

Žebernatost (reliéf) plodu

Četní autoři (např. LUCAS 1877, PAŠKEVIČ 1933, TAYLOR 1946, VENJAMINOV 1953, VÁVRA 1955, KRÜMMEL a kol. 1956, KOHOUT 1960, LESJUK 1965) uvádějí prakticky shodné povrchy dolů. Obvykle (např. KOHOUT 1960) […]

Povrch plodu

Povrch plodu je považován za charakteristický rozlišovací znak. KRÜMMEL a kol. (1956) při charakteristice reliéfu plodu posuzují zvláště obě strany plodu a stopečnou a kališní jamku. Na stranách plodů se […]

Tvar plodů a jejich vyrovnanost

Tvar plodu je sice znakem stálejším a typičtějším, než je velikost plodu, přesto však bývá značně proměnlivý. Tento jev je nazýván polymorfismem. Tvar plodu je podle VENJAMINOVA (1953) i PAŠKEVIČE […]

Velikost plodů a jejich vyrovnanost

Většina pomologů považuje velikost plodů za jeden ze základních charakteristických znaků odrůdy, avšak téměř všichni zdůrazňují, že při určování odrůd musí být brána v úvahu velká proměnlivost tohoto znaku. Na velikost […]

Hodnocení plodových znaků

U většiny plodových znaků existuje značná proměnlivost. Pro objektivnější zhodnocení plodových znaků je nutný vzorek, který by dostatečně reprezentoval danou odrůdu. LOEWEL a kol. (1957) si pro hodnocení plodových znaků […]