Zrání plodů

Pravidelnost (rovnoměrnost) dozrávání. Zrání plodů na jednom stromě není stejné – některé plody dozrávají dříve, jiné později. V případě, že rozdíly v době zrání jednotlivých plodů jsou příliš velké, je to vadou odrůdy. Nestejně dozrávají např. plody Croncelského, Landsberské renety, Wealthy a letních odrůd. Nestejné dozrávání na stromě souvisí s nevyrovnaností plodů, kterou rovněž hodnotíme. Rozlišujeme plody: 1. dozrávací značně nerovnoměrně, 2. plody dozrávací částečně nerovneměrně, 3. plody dozrávající dostatečně rovnoměrně.
Sklon k předčasnému opadávání plodů. U některých odrůd plody před sklizní ještě před dozráním velmi snadno opadávají (Panenské české, Hvězdnatá reneta) a naopak u jiných odrůd plody pevně drží (Jonathan, Bancroft, Boikovo, Starking Delicious). Podle tohoto znaku rozlišujeme odrůdy s plody, které těsně před sklizňovou zralostí 1. silně opadávají (opadne denně více než 5 % plodů), 2. středně opadávají (opadne denně 1 – 2 % plodů), 3. velmi slabě opadávají – drží (opadne denně do 1 % plodů), 4. neopadávají – drží velmi silně na plodonosných větévkách.
Sklizňová zralost je odrůdovým znakem, který je ovlivňován vnějšími podmínkami (podnebím, půdou, povětrnostními podmínkami). PAŠKEVIČ (1933) uvádí, že v jednotlivých létech se doba zrání může měnit, ale nemění se pořadí zrání jednotlivých odrůd. Toto pořadí se může měnit pouze vlivem různých podnoží a různých typů půd (lehkých a těžkých).
PAŠKEVIČ (1933) se domnívá, že platí závislost mezi transpirací listů a dobou zrání plodů. Odrůdy s nízkou transpirací zrají obvykle pozdě. Rané odrůdy vykazují vysokou transpiraci listů, i když existuje řada výjimek. Na transpiraci listů má však vliv i násada plodů na stromě a podnož.
REJMAN – ZALIWSKI a kol. (1956) doporučují hodnotit sklizňovou zralost v 14denních termínech. Dodávají, že v různých oblastech mohou být rozdíly ve stromové zralosti u jedné odrůdy větší než 1 měsíc.
VENJAMINOV (1953) rozlišuje podle doby sklizňové zralosti pět skupin odrůd: 1. letní (sklizeň do 15. srpna), podzimní (sklizeň od 15. do konce srpna), pozdně podzimní (sklizeň od 1. do 20. září), zimní (sklizeň od 20. do 30. září), pozdně zimní (sklizeň od konce září). LICHONOS a BALAŠOVÁ (1964) zjistili (souhlasně s jinými autory), že existuje vztah mezi počtem průduchů, připadajících na jednotku plochy listové čepele, a dobou zrání odrůd. Raně zrající odrůdy mívají menší počet průduchů a naopak pozdní (zimní) odrůdy mají zpravidla mnoho. Výjimky, které se často vyskytují, souvisejí pravděpodobně s genetickým původem odrůd.
Za základ našeho hodnocení bereme začátek sklizňové zralosti nejranější odrůdy Close, který považujeme za první den sklizňové zralosti jablek. Rozhodující je sklizňová zralost prvních plodů této odrůdy (začátek sklizňové zralosti odrůdy Průsvitné letní počítáme za 4. den sklizňové zralosti jablek). Na základě vlastní klasifikace odrůd, kterou provádíme po dekádách od prvního dne sklizňové zralosti jablek, rozlišujeme odrůdy: 1. velmi raně letní (sklizňová zralost je 1. – 10. den – Close, Průsvitné letní), 2. raně letní (10. – 20. den – Lodi), 3. letní (20. – 30. den – Melba), 4. pozdně letní (30. – 40. den – Mio, James Grieve), 5. podzimní (40. – 50. den – Wealthy Oldenburgovo), 6. pozdně podzimní – raně zimní (50. – 60. den – McIntosh, Coxova reneta), 7. zimní (60. – 70. den – Spartan, Kidd’s Orange), 8. pozdně zimní (70. – 80. den – Boskoopské), 9. velmi pozdně zimní (po 80. dnu – Golden Delicious).
Konzumní zralost. Většina odrůd jablek dosáhne konzumní zralosti teprve během skladování. Znalost nástupu konzumní zralosti (kdy ovoce dosáhne plných konzumních kvalit) a jejího ukončení, charakterizované nápadným zhoršením chuťových vlastností vlivem snižování cukrů a kyselin prodýcháváním, je u každé odrůdy velmi důležitá. Raný nástup konzumní zralosti při dlouhém období skladovatelnosti je velmi cenným odrůdovým znakem. Při hodnocení doby zrání musejí mít odrůdy ve skladě stejné podmínky.
SCHMIDT (1947) i MURAWSKI (1960) třídí hybridy podle začátku konzumní zralosti do jednotlivých kalendářních měsíců hybridy i podle trvanlivosti plodů a tvrdí, že doba zrání (začátek konzumní zralosti) a trvanlivosti spočívají na zvláštních vlohách (genech), takže je možná kombinace vloh pro danou zralost s geny pro dlouhou trvanlivost. Připouští však, že pravděpodobnost získání hybridu raně zrajícího s dlouhou konzumní zralostí je malá.
REJMAN – ZALIWSKI a kol. (1956) navrhují hodnotit začátek konzumní zralosti v dekádách nebo v polovinách měsíce.
SCHMIDT (1947) pokládá za letní jablka odrůdy se začátkem konzumní zralosti v červenci a srpnu, za podzimní ty, které začínají zrát v září a říjnu; ostatní odrůdy řadí mezi zimní. REJMAN – ZALIWSKI a kol. (1956) rozeznávají: 1. odrůdy letní, které lze skladovat jen 2 – 4 týdny; 2. odrůdy podzimní, které se mohou skladovat 1 – 2 měsíce; 3. odrůdy zimní, které se mohou skladovat déle než 2 měsíce. Protože u poslední skupiny jsou značné rozdíly v délce uchovatelnosti, rozdělují ji autoři na tři skupiny: raně zimní – vydrží do poloviny ledna (Malinové hornokrajské, Parména zlatá zimní, Coxova renet, McIntosh), zimní – vydrží do března (Vilémovo, Baumannova reneta, Macoun) a pozdně zimní – vydrží do května nebo i déle (Boikovo, Golden Delicious, Strýmka, Ontario, Starking Delicious).
Toto rozdělení je značně závislé na oblasti; mohou nastat případy, že stejná odrůda může být v jižních oblastech letní a v severních oblastech zimní.
Doba sklizně plodů až k podstatnému zhoršení jejich chuťových kvalit (moučnatění) je mírou trvanlivosti plodů v určitých podmínkách. Doba skladovatelnosti zahrnuje období od sklizně do nástupu konzumní zralosti a celé období konzumní zralosti. Naproti tomu podle KRÜMMELA a kol. (1956) délka skladování nemusí souhlasit s konzumní zralostí; většina odrůd ztrácí na chuti dříve, než dosáhne hranici skladovatelnosti.
Mnohé odrůdy mají špatné skladovací vlastnosti, protože mají sklon k vadnutí, k hnědnutí dužniny nebo k jiným chorobám skladování. Například odrůdy (především podzimní a raně zimní – Antonovka, Landsberská reneta, Bancroft, Croncelské) trpí při teplotě kolem 0 °C silně spálou, jiné odrůdy zimní (Boikovo, Bancroft, Strýmka, Starking) touto chorobou netrpí nebo velmi málo. Mezi choroby na skládce možno částečně zařazovat i hořkou skvrnitost. Touto chorobou trpí některé odrůdy především v létech se suchým počasím na podzim (Dukát, Boskoopské, Vilémovo, Coxova reneta).
Větší plody lze skladovat kratší dobu a naopak menší plody déle; proto je nutné třídění plodů před uložením do chladírny. Plody ze severní strany koruny jsou trvanlivější. Plody pozdě sklizené mají kratší skladovatelnost. Rovněž hnojení má vliv na trvanlivost plodů (např. převaha dusíkatých látek zhoršuje skladovatelnost).
U konzumní zralosti hodnotíme jak začátek, tak i ukončení. Předpokladem srovnatelného hodnocení je sklizeň všech odrůd ve správné sklizňové zralosti. Hodnotí se jednak subjektivně – senzoricky, jednak objektivně pomocí tenderometru. V našich pokusech jsme hodnotili postup zrání u jablek skladovaných v sklepním skladu, kde teploty nepřesahovaly v době ukládání obvykle + 10 °C a udržovaly se během zimy od + 1 do + 4 °C.
Je třeba zdůraznit, že v chladírnách a skladech, které jsou pod neustálou kontrolou,by tato období byla delší.
Začátek konzumní zralosti vyjadřujeme součtem dnů od data sklizně. Odrůdy zařazujeme do skupin po polovinách měsíců. Do 1. skupiny patří odrůdy schopné konzumu ihned, maximálně do 15 dnů po sklizni (jde většinou o odrůdy letní, Průsvitné letní, Stark Earliest, Melba); 2. skupina obsahuje odrůdy přicházející do konzumní zralosti až po dvou týdnech (James Grieve, Oldenburgovo); odrůdy 3. skupiny vstupují do konzumní zralosti až po 1 měsíci (Parména zlatá, Coxova reneta) a odrůdy dalších skupin vždy o půl měsíce později.
Ukončení konzumní zralosti vyjadřujeme součtem dnů od data sklizně. Rozlišujeme odrůdy ukončující po sklizni konzumní zralost: 1. do 14 dnů – odrůdy letní (Průsvitné letní, Stark Earliest); 2. do 1 měsíce – většinou odrůdy pozdně letní, trvanlivost do konce září (James Grieve, Mio); 3. do 2 měsíců – většina odrůd raně podzimních, trvanlivost do konce listopadu (Lord Lambourne, Albrechtovo); 4. do 3 měsíců – odrůdy pozdně podzimní, trvanlivost do konce prosince (Matčino, Malinové holovouské); 5. do 4 měsíců – odrůdy raně zimní, trvanlivost do konce ledna (McIntosh, Parména zlatá); 6. do 5 měsíců – odrůdy zimní, trvanlivost do konce února (Kidd’s Orange, Spartan); 7. do 6 měsíců – odrůdy pozdně zimní, trvanlivost do konce března (Starking Delicious, Golden Delicious); 8. déle než 6 měsíců po sklizni – odrůdy s dlouhou skladovatelností (Zvonkové, Idared).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *