Plodnost (úrodnost) je ovlivněna podnebím, stanovištěm, agrotechnikou, hnojením, podnoží apod. Pro hodnocení úrodnosti se mají odrůdy štěpovat na jednoleté podnože, nejlépe vegetativně rozmnožované. LORD (1967) na základě PRESTONOVÝCH výsledků uvádí, že plodnost odrůd bývá značně ovlivněna použitou podnoží. Plodnost lze v mládí zvýšit i silným ohýbáním stromků.
Začátek (nástup) plodnosti má velký hospodářský význam, protože v intenzívních výsadbách rozhoduje o rentabilitě pěstování. REJMAN – ZALIWSKI a kol. (1956) hodnotí začátek plodnosti odrůd naštěpovaných na bujných generativních podnožích a rozeznávají tři základní skupiny: 1. odrůdy začínající plodit raně – průměrně ve 4. – 6. roce po výsadbě (James Grieve, Jonathan); 2. odrůdy začínající plodit středně pozdě – průměrně v 6. až 8. roce po výsadbě (Starking Delicious, Boikovo); 3. odrůdy začínající plodit pozdě – asi v 8. – 12. roce po výsadbě (Gravštýnské, Jeptiška). Začátek plodnosti bývá silně ovlivněn při použití zakrslých podnoží.
Podle PAŠKEVIČE (1933) existuje vztah mezi začátkem plodnosti odrůd a jejich úrodností.
Nástup do plodnosti hodnotíme podle toho, ve kterém roce stromky přinášejí první plody, a podle velikosti první sklizně.
Plodnost hodnotím jednak podle relativní násady plodů a jednak podle skutečných výnosů.
Relativní násada plodů je zjišťována subjektivně pomocí modifikované, již dříve zavedené a osvědčené, 5bodové stupnice. Dřívější hodnocení je uvedeno v závorce. Násada plodů:
1. žádná (0), 2. ojedinělé plody (0 – 1), 3. velmi nízká (1), 4. nízká (2), 5. střední (3), 6. středně bohatá (3,5), 7. bohatá (4), 8. velmi bohatá (4,5), 9. absolutní (5).
Úrodnost (výnos) je odrůdovým znakem, všeobecně hodnoceným. K velmi úrodným odrůdám patří např. James Grieve, Oldenburgovo, Ontario, Golden Delicious, ke slabě úrodným zejména Grávštýnské a Ribstonské. KRÜMMEL a kol. (1956) uvádějí výnosy v kg na 1 strom v určitém věku na určité podnoži a počet hodnocených stromů. KOHOUT (1960a) doporučuje hodnotit sklizeň od 3. roku plodnosti po pět let a stanovit aritmetický průměr. PAŠKEVIČ (1933) a VENJAMINOV (1953) doporučují hodnotit odrůdy dlouhodobě vzhledem k výnosu standardní odrůdy, vysázené ve stejných podmínkách.
Výnos zjišťuje po dobu pěti let (v období plné plodnosti). Pětileté výnosy jednotlivých odrůd daného stanoviště. Rozlišujeme odrůdy: 1. velmi slabě plodné (neúrodné) – plodnost velmi nízká (výnos 0 – 20 %), 2. slabě plodné – plodnost nízká (21 – 40 %), 3. středně plodné – plodnost střední (41 – 60 %), 4. plodné – plodnost vysoká (61 – 80 %), 5. velmi plodné – plodnost velmi vysoká (81 – 100 %), 6. velmi silně plodné – plodnost mimořádně vysoká (nad 100 %).
Pravidelnost plodnosti souvisí s celkovou plodností odrůdy (PAŠKEVIČ 1933). REJMAN – ZALIWSKI a kol. (1956) se domnívají, že odrůdy velmi úrodné, ale plodící nepravidelně, jsou méně vhodné než poněkud slaběji plodící odrůdy, které plodí každým rokem.
Podle PAŠKEVIČE (1933) plodí každým rokem odrůdy, které mají většinu květních pupenů terminálních (nejméně 40 %), kdežto postranních květních pupenů nebo květních pupenů na starých kroužkových trnech je relativně méně. U odrůd nepravidelně plodících naopak mají převahu postranní květní pupeny nebo pupeny na starých kroužkových trnech. Rozlišujeme plodnost: 1. velmi nepravidelnou (rozdíly v plodnosti mezi jednotlivými léty jsou značné, dobré výnosy se vyskytují v intervalech větších než 2 roky), 2. nepravidelnou – střádavou (rozdíly ve výnosu mezi jednotlivými léty jsou větší než 80 %), 3. středně nepravidelnou (rozdíly ve výnosu mezi jednotlivými léty jsou v hranicích mezi 40 – 80 %), 4. dosti pravidelnou (rozdíly ve výnosu mezi jednotlivými léty jsou menší než 40 %).
Způsob nasazování plodů souvisí s jejich vyrovnaností. Čím více plodů se vyvíjí z květenství, tím horší je jejich vyrovnanost. Nejvyrovnanější bývají odrůdy, které nasazují plody jednotlivě. Odrůdy s tendencí nasazovat více plodů z květenství jsou nejplodnější (KEMMER a STECKEL 1959). Rozlišujeme odrůdy, které nasazují plody: 1. jednotlivě, 2. jednotlivě i ve dvojicích, 3. jednotlivě, ve dvojicích i trojicích, 4. převážně jen ve dvojicích, 5. převážně jen ve dvojicích a v trojicích, 6. převážně ve větším množství.