Synonyma a cizí názvy: Jablko vinné, Vinary, Jadernice, Chroupě kravařské, Kuhländer-Gulderling, Pepin de Moravie.

Původ: ČR – Valašsko. Velmi stará krajová odrůda, semenáč neznámého původu.
Rozšíření: V zahraničí jen málo rozšířená. U nás se zejména pěstuje na Valašsku, na východní Moravě, ale je rozptýlená i v ostatních částech našeho území.

Znaky a vlastnosti stromu

Habitus: Koruny jsou velké, vznosně kulovité, později rozložité, mírně převislé, husté. Větve jsou nasazeny v ostrém úhlu.
Růst: Roste středně silně až silně, dostatečné přírůstky se vytvářejí v období plné plodnosti. Výhony dosti špatně obrůstají kratším, až středně dlouhým plodonosným obrostem. Ve školce roste rovně, poměrně silně a tvoří rovné kmeny. Pěstuje se z oček od země.
Výhony: Slabší, dlouhé, téměř rovné, tvarově jen málo kolénkovité. Internodia jsou středně dlouhá. Barva je tmavohnědá, na bázi světlejší, z velké části jsou výhony ojíněné. Lenticely nápadné, rzivé, tečkovité. Pupeny široce tupě kuželovité, přisedlé, plstnaté, sedící na nižších patkách s vystouplými postranními žebry. Květní pupeny zašpičatělé, plstnaté. Dvouleté dřevo olivově hnědé, šedavě ojíněné.
Listy: Menší až středně velké, eliptické až opakvejčité, užší světle zelené, pololesklé, středně plstnaté. Okraj čepele je nepravidelně pilovitý, povrch rovný, okraje zvlněné, podélné prohnutí jen nepatrné, špička je užší, protáhlá, rovná nebo jen málo dolů ohnutá. Řapík je nasazen v dosti ostrém úhlu, krátký, středně silný, jemně ochmýřený.
Květy: Středně velké až menší, ploché. Korunní plátky jsou žlutobílé, na okraji jen málo narůžovělé, protáhle eliptické, poněkud miskovitě prohnuté, zvlněné, okraje nerovné, vzájemně se málo překrývající. Poupata po 5 – 6 v květenství, světlá, špinavě žlutavá, zpočátku karmínově žilkovaná. Kališní ušty delší, nazpět ohnuté. Blizny jsou v úrovni prašníků.
Opylovací poměry: Dobrý opylovač, kvete středně pozdě, dosti dlouho. Vhodní opylovači: Parména zlatá zimní, Landberská reneta.

Znaky a vlastnosti plodu

Tvar: Zpravidla vysoce kuželovitý, nejširší v dolní třetině plodu, ke kalichu žebernatý, příčný obrys nepravidelně hranatý, podélně nesouměrný. Většina plodů má ostřeji vyznačený šev přes celý plod. Tvarově jsou plody nevyrovnané.
Velikost: Malá až menší; ve velikosti jsou plody značně nevyrovnané.
Slupka: Hladká, pololesklá, jemná, v době zralosti mírně lepkavá. Základní barva při sklizni světle bělavě zelená, v době konzumní zralosti citrónově žlutá, na sluneční straně intenzívněji žlutá s „rozmytým“ světle růžovočerveným líčkem. U některých klonů se vyskytují i krátké proužky. Lenticely malé, nevýrazné, řídké. Báze řapíku až do středního nervu načervenalá. Palisty špatně vyvinuté.
Stopka: Středně dlouhá, v délce velmi proměnlivá, dosti silná, dřevnatá, tmavě hnědá, úroveň jamky přesahující, někdy však i nedosahující. Stopečná jamka je úzká, hlubší, nepravidelná, světle rzivá, šedě plstnatá.
Kalich: Uzavřený, malý i větší. Ušty jsou široké, delší, vzpřímené, tmavohnědé. Kališní jamka je dlouhou dobu nazelenalá, úzká, mělká, téměř povrchová, malá, nepravidelná, na stěnách výrazněji hustě i drobně žebernatá s žebry ostřeji vyčnívajícími.
Dužnina: Bělavá, měkká, křehká, sušší. Chuť je sladce nakyslá, bez výrazné kořenitosti, méně dobrá, podprůměrná.
Jádřinec: Středně velký, dutoosý, vysoce cibulovitý, umístěný pod středem plodu. Pouzdra protáhlá, podlouhlá, prostorná, stěny světle zelené, značně popraskané. Semena pravidelně po 2 v pouzdře, velmi dobře vyvinutá, tmavohnědá.
Doba zrání:Sklízí se v první polovině října, konzumní zralosti dosahuje v listopadu a vydrží do února až března. Ideální konzumní zralost je krátká. Dužnina je velmi brzy suchá až moučnatá a zcela ztrácí chuť.

Hospodářské vlastnosti

Plodnost: Plodit začíná velmi pozdě, na semenáči mezi 12. – 15. rokem po vysazení, plodnost je výrazně střídavá, většinou nasazuje po 1 – 2 plodech na koncích kratších plodonosných větévek. Celkově je v plné plodnosti úrodná.

Vhodné tvary a podnože

Vhodná pro vysokokmeny a hlavně polokmeny na semenáči. Pro nižší tvary je nevhodná.

Nároky na prostředí

Je málo náročná na stanoviště, hodí se pro pěstování v I. – III. zóně. Nejlépe se daří ve vlhčích půdách v polohách s vyšší vlhkostí vzduchu. Nehodí se do suchých písčitých půd.

Odolnost

Proti strupovitosti je málo odolná, padlím trpí jen málo. Proti mrazům je velmi odolná.

Schopnost k přepravě

Podprůměrná, plody se otlačují, ale nehnijí.

Celkové zhodnocení

Přednosti: Velmi odolná proti mrazu ve dřevě, malé nároky na stanoviště.
Nedostatky: Drobné, málo líbivé plody, podprůměrná chuť, pozdní nástup do plodnosti, střídavá plodnost.

Poznámky

Jadernička moravská se vyznačuje velmi silným a zdravým růstem stromů a není náročná na agrotechniku, zejména na řez. Vyžaduje jen zapěstování koruny a pak už jen průklest. Tato odrůda se používá pro semenné účely. Má vyhovující vlastnosti pro semenáče i podnože. V rámci této odrůdy se provádí dále selekce a je naděje, že se vyšlechtí ještě vhodnější klony pro podnože. Pro semenné účely se ovoce setřásá a dužnina se zpracovává v konzervárnách. Jadernička moravská může najít uplatnění v horských a podhorských oblastech, kde se již žádné jiné odrůdě nedaří, a dále pro semenné účely při zakládání speciálních „semenných“ školek.

Hlavní znaky pro rozpoznání

Habitus koruny, tvar, barva plodů, zejména žlutá slupka s narůžovělým líčkem.