Většina pomologů považuje velikost plodů za jeden ze základních charakteristických znaků odrůdy, avšak téměř všichni zdůrazňují, že při určování odrůd musí být brána v úvahu velká proměnlivost tohoto znaku. Na velikost plodů a jejich vyrovnanost u dané odrůdy má vliv mnoho faktorů, zejména stáří stromů, půda, způsob agrotechniky, typ použité podnože, průběh počasí během vegetace, intenzita růstu, množství a zdravotní stav listů, bohatost násady, poloha plodů na stromě, kvalita opylení apod. (PAŠKEVIČ 1933, VENJAMINOV 1953, VÁVRA 1955). LORD (1967) uvádí, že vliv podnože na velikost plodů dostatečně ovlivňují. Všeobecně na úrodnějších podnožích bývají plody menší (vzhledem k vyšším výnosům), ale existují i výjimky – jako podnož M 111.

REJMAN – ZALIWSKI a kol. (1956) uvádějí, že proměnlivost velikosti plodů je tím menší, čím menší je jejich průměrná velikost. Velikost plodů bývá nejčastěji hodnocen na základě jejich váhy (SCHMIDT 1947, VENJAMINOV 1953, MURAWSKI 1960,SMIRNOV 1966) nebo šířky (BURKET 1882, BOČEK 1956, REJMAN – ZALIWSKI a kol. 1956). Někteří autoři (VÁVRA 1955, KRÜMMEL a kol. 1956, KOHOUT 1960a, BORDEIANU a kol. 1963, DVOŘÁK a VONDRÁČEK 1969) hodnotí velikost plodů současně podle obou výše uvedených hledisek. Bylo zjištěno, že velikostní skupiny plodů podle jejich váhy a podle jejich šířky se u některých autorů více nebo méně nekryjí. Zřejmě tyto velikostní skupiny byly navrženy odhadem, bez přesnějšího měření.

V praxi je rozšířeno hodnocení velikosti plodů na základě jejich šířky, podle níž jsou plody tříděny do jakostních skupin. Vzhledem k tomu, že však existuje řada tvarových skupin plodů, není hodnocení velikosti na základě jednoho rozměru přesné. Váha plodů je naopak v dosti úzkém vztahu s jejich objemem a lépe vystihuje jejich velikost (PAŠKEVIČ 1933).

REJMAN – ZALIWSKI a kol. (1956) uvádějí, že váha plodů neodpovídá rozměrům plodů, protože specifická váha různých plodů je rozdílná (Malinové hornokrajské – lehké plody, Starking Delicious – těžké plody). Domnívají se, že nejsprávnější by bylo hodnotit velikost plodů na základě indexu zjištěného součtem jejich průměrné délky a průměrné šířky. SCHMIDT (1947) a MURAWSKI (1960) hodnotí velikost plodů podle násobku šířky a výšky. Nicméně LOEWEL a kol. (1957) zjistili, že i při stejném indexu délky k šířce mají např. plody válcovité větší váhu než plody kuželovité. PAŠKEVIČ (1933) se domnívá, že při porovnávání velikosti plodů lze využít součinu rozměrů šířky a výšky, který bude poněkud větší než objem plodu.

Nejpřesněji vystihuje velikost plodů jejich objem, který se zjišťuje podle množství vody vytlačené z kalibrované nádobky. Tak je možno vypočítat i specifickou váhu. Objemse však dosti nesnadno měří a měření jsou zatížena chybou (dutiny, žebra, povrchové napětí). CRANE a LAWRENCE (1934) vypočítali objem v ccm z jejich výšky a poloměru:

Tato metoda by mohla být však dostatečně přesná jen tehdy, kdyby byl vzorec pro výpočet objemu upravován podle tvaru plodů.

Po zhodnocení všech způsobů se jeví jako nejlepší hodnocení velikosti plodu podle váhy, neboť je velmi jednoduché a dostatečně přesné. Rozdíly ve specifické váze jsou u většiny odrůd nepatrné.

Vyrovnanost velikosti plodů hodnotíme na základě průměrného počtu skupin a průměrné frekvence dvou nepočetnějších skupin, zjišťovaných po tři roky roztříděním sklizně do jednotlivých velikostních tříd podle průměru po 1/2 cm.

Podle vyrovnanosti rozlišujeme plody (v závorce uvádíme počet velikostních skupin a frekvenci dvou nejpočetnějších skupin v %): 1. zcela nevyrovnané (nad 8, pod 40); 2. nevyrovnané (nad 8, nad 40); 3. velmi málo vyrovnané (7 – 8, pod 50); 4. málo vyrovnané (7 – 8, nad 50); 5. středně vyrovnané (5 – 6, pod 60); 6. vyrovnané (5 – 6, nad 60); 7. velmi vyrovnané (do 4, pod 70); 8. zcela vyrovnané (pod 4, nad 70).

Velikost plodů se hodnotí na základě 3letého váhového průměru. Rozeznáváme plody: 1. mimořádně malé (pod 15 g); 2. velmi malé (16 – 40 g); 3. malé (41 – 70 g); 4. menší (71 – 110 g); 5. střední (111 – 150 g); 6. větší (151 – 200 g); 7. velké (201 – 250 g); 8. velmi velké (251 – 300 g); 9. mimořádně velké (nad 351 g).

Velikost plodů lze podle průměrné šířky označit stupnicí, která je odvozena od předcházející stupnice velikosti plodů podle váhy na základě závislosti šířky plodů na jejich váze. K příslušným váhám, uváděným v předchozím třídění, byly na grafu přibližně zjištěny průměrné šířky plodů (u odrůd s plody plochými a protáhlými). Rozeznáváme plody: 1. mimořádně malé (pod 20 mm); 2. velmi malé (20 – 40 mm); 3. malé (41 – 50 mm); 4. menší (51 – 60 mm); 5. střední (61 – 70 mm); 6. větší (71 – 80 mm); 7. velké (81 – 85 mm); 8. velmi velké (86 – 90 mm); 9. mimořádně velké (nad 90 mm).