Synonyma a cizí názvy: Žádné nemá.

Původ: Kanada, kde bylo vyšlechtěno v roce 1820 šlechtitelem CH. ARNOLDEM v obci Paris ve státě Ontario křížením odrůd Wagenerovo x Northern Spy. Do praxe uvedla odrůdu firma bratří TRANSONŮ v Orleansu v roce 1882.
Rozšíření: V zahraničí bylo Ontario rozšířeno ve všech státech, kde se pěstují jabloně, kromě států s nebezpečně nízkými teplotami v zimě (např. Polsku). U nás je rozšířeno po celém území a v některých oblastech (např. střední část Moravy) se ještě vysazuje.

Znaky a vlastnosti stromu

Habitus: Koruny jsou zpočátku téměř jehlancovité, málo husté, s ostrým úhlem nasazení bočních větví, později se mírně rozkládají, jsou řídké a menší.
Růst: V mládí roste středně bujně, ale později se růst omezí a vytváří jen jednotlivé delší plodné větvičky na koncích větví. Obrůstání je střední, vyžaduje středně hluboký řez s pozdějším zmlazením. Plodný obrost je ve tvaru trnců a krátkých plodných větví. Ve školce roste středně silně, rovně, ale namrzá ve kmenech, a proto je nutné používat mrazuodolné kmenotvorné odrůdy a štěpovat v korunce. Zákrsky se pěstují z oček od země.
Výhony: V mládí jsou dlouhé, silné až středně silné, rovné, tvarově jen nepatrně kolénkovité. Internodia jsou velmi dlouhá, dosti pravidelně rozdělená. Barva výhonů je slabě červenohnědá, ve stínu nazelenale hnědá, horní polovina výhonu je ochmýřená, spodní část jemně nepravidelně šedavě ojíněná. Lenticely jsou kulaté, světle žlutavé, drobné, v dolní části středně husté, v polovině již velmi řídké a zanikají v ojínění. Pupeny jsou středně velké, široce kuželovité, oble zašpičatělé, silně plstnaté, mírně odstávající, sedící na malých, málo znatelných patkách. Květní pupeny jsou větší, kuželovité, hnědočervené, s málo plstnatými šupinami v úžlabí a na špičkách.
Listy: Středně velké, široce vejčité nebo široce eliptičné, tvarově vyrovnané, symetrické, tmavě zelené, pololesklé až lesklé, naspodu středně ochmýřené. Okraj čepele je pravidelně ostřeji pilovitý, povrch čepele je zvlněný až zkadeřený, žlábkovitě prohnutý, podélně jen mírně prohnutý, špička je tupější, rovná. Řapík je nasazen v mírně ostrém úhlu, je delší, středně silný, málo ochmýřený, u báze mírně načervenalý. Palisty malé, úzké.
Květy: Středně velké, miskovitě otevřené. Korunní plátky jsou bílé se zeleným nádechem, okrouhlé, miskovitě prohnuté, zkadeřené, se zvlněným okrajem, vzájemně se dosti překrývající. Poupata po 5 – 6 v květenství, nažloutle zelenavá, špičky nepatrně narůžovělé, oble zakulacené. Kališní ušty jsou větší, ostře zašpičatělé. Blizny jsou v úrovni prašníků.
Opylovací poměry: Dobrý opylovač, kvete středně pozdě. Vhodní opylovači: Baumannova reneta, Bernské růžové, Coxova reneta, Hájkova muškátová reneta, James Grieve, Jonathan, Matčino, Oldenburgovo, Parkerova Parména zlatá zimní, Průsvitné žluté, Wagenerovo, Zvonkové a Wealthy.

Znaky a vlastnosti plodu

Tvar: Zploštělý, největší šířka uprostřed plodu, středně tupě žebernatý, s 5 oblými, středně vyvinutými žebry po celém plodu, příčný obrys hranatý, pravidelný, podélný průřez mírně nesouměrný. V kališní části jsou žebra stažená, stopečná část je pouze zvlněná. Tvarová vyrovnanost je velmi veliká.
Velikost: Velká až velmi velká, ve velikosti značně vyrovnané.
Slupka: Hladká, lesklá, v době zralosti nepatrně mastná, tuhá, pevná až kožovitá. Základní barva je zpočátku zelená, později slámově, někdy až špinavě žlutá, na sluneční straně překrývá karmínově červenou barvu, která je „rozmytá“, málo nápadná, někdy i široce žíhaná. Lenticely jsou šedé, bíle ohraničené, nápadnější pouze v červené barvě. Plody jsou na stromě namodrale ojíněné.
Stopka: Středně dlouhá až kratší, středně silná, dřevnatá, ke konci silnější, světle hnědavá, úrovně jamky dosahující. Stopečná jamka je široká a hluboká, poměrně pravidelná, zelená, paprskovitě šedavě rzivá.
Kalich: Pootevřený až zavřený, menší. Ušty jsou širší, dlouhé, vzpřímené, na koncích nazpět ohnuté, zelenavě šedé, na bázi více nazelenalé. Kališní jamka širší, středně hluboká, prostorná, pravidelně žebernatá, 5 stejně vyvinutých širších žeber zaniká až u kalicha, čistá nebo mále narezivělá.
Dužnina: Nažloutlá, měkká, velmi šťavnatá, na vzduchu po rozkrojení slabě hnědne; má vyšší obsah vitamínu C. Chuť je navinulá, bez kořenitosti, méně dobrá.
Jádřinec: Pravidelně cibulovitý, dutoosý. Pouzdra zavřená nebo pootevřená, úzká, s hladkými stěnami. Semena středně velká, po 1 – 2 v pouzdře, dobře vyvinutá, vejčitá, tmavě hnědá.
Doba zrání: Sklízí se v druhé polovině října (co nejpozději), nepadá, nesmí se sklízet předčasně, neboť se plody teprve před sklizňovou zralostí nejlépe vybarvují. Konzumní zralost začíná v lednu a při dobrých skladovacích podmínkách vydrží do května. Plody nevadnou, někdy však hnijí a z přehnojených výsadeb „křenčí“ a trpí hnědnutím.

Hospodářské vlastnosti

Plodnost: Je velmi raná, často stromky plodí již ve školce, výrazně střídavá; celkově je to úrodná odrůda. Plody jsou obyčejně po 2. Při velkých násadách se tvoří shluky, až chomáče těsně nahloučených plodů na krátkém obrostu.

Vhodné tvary a podnože

Polokmen na semenáči nejlépe s mezikmenem odolné odrůdy, čtvrtkmen na M 1, A2 a M 11, zákrsek na M 4 a 2, vřetenovitý zákrsek na M 9. Je vhodná do pásových výsadeb a ovocných stěn palmet s terminálním výhonem. Ohýbané stěny nevyhovují počátečnímu růstu a krátkému obrostu.

Nároky na prostředí

Ontario je dosti náročné na úrodnost půdy. Pěstuje se v I. – II. zóně. Nejlépe se daří ve slunných a chráněných polohách. Snadno se přizpůsobuje půdním poměrům i poloze. Na vyhnojených, těžkých půdách v chladnějších polohách dobře nevyzrává a namrzá. Zdá se, že lépe vyhovují lehčí půdy.

Odolnost

Proti strupovitosti je středně odolná, proti padlí v suchých polohách méně odolná. Proti mrazům je málo odolná, stromy namrzají zejména ve kmenech a větvích, a to po létech s velkou násadou plodů.

Schopnost k přepravě

Plody se silně otlačují, a to již při sklizni a zejména pak při transportu zralých plodů. Vyžadují opatrnou sklizeň a pečlivé balení.

Celkové zhodnocení

Přednosti: Raný nástup plodnosti, celkově dobrá úrodnost a v první řadě dlouhá doba konzumní zralosti s dobrou skladovatelností. Velikost plodů je předností, i ve špatných podmínkách mají plody ještě dostatečnou velikost.
Nedostatky: Jedním z největších nedostatků je podprůměrná chuť, nedostatečné vybarvení plodů, malá odolnost proti otlačení, střídavá plodnost a malá mrazuvzdornost.

Poznámky

Ontario je pěstitelsky málo náročné a i v horších podmínkách přináší každým druhým rokem bohatou sklizeň skladovatelného ovoce. Stromky po vysazení rostou středně silně, často však nevyrovnaně, v příliš ostrém úhlu. Výchovným řezem upravujeme tyto nedostatky a zajišťujeme obrůstání přiměřeně hlubokým řezem. V plné plodnosti je třeba použít jemného až středně hlubokého zmlazovacího řezu v roce vysoké násady květů, ale i tak vyrostou často jen vrcholové výhony. Stromy se vyčerpávají brzkým nástupem plodnosti. Ontario je proto vhodné pro přeroubování u starších stromů. Vybarvených plodů se dociluje zejména v zatravnělých sadech a na podnoži M 4. Hnojení může podstatně snížit mrazuodolnost, jestliže stromy přehnojím dusíkem ve vysokých dávkách a v nevhodnou dobu.
Ontario doporučujeme vysazovat do vybraných oblastí do zahrádek s nižší agrotechnikou a do sadů se zajištěným odbytem.

Hlavní znaky pro rozpoznání

Vyšší pyramidální vzhled stromu, tvarově velmi vyrovnané, žebernaté plody s typickým vybarvením, částečně i typické listy a květní pupeny. Ontario se dá velmi dobře poznat i v době květu na jaře, neboť květy jsou zkadeřené, mírně nazelenale běložluté.