Vyskytuje se především jako kulturní druh hlavně v SSSR na Sibiři a v severní Číně. Je to druh značně polymorfní, u něhož vzniklo během tisíciletého šlechtění velké množství forem a typů (VÁVRA 1961).

Stromy rostou bujně, dorůstají výšky asi 10 m a vždy vytvářejí velmi husté, široce jehlancovité koruny, s velkým množstvím tenkých výhonů a plodonošů. Kmeny mají kůru hladkou a dosti lesklou. Letorosty jsou lysé nebo jen slabě plstnaté, výhony v bezlistém stavu jsou višňové načervenalé s málo nápadnými lenticelami. Listy jsou dlouze oválné s ostrým vrcholem, hladké a lesklé, na rubu jen slabě ochmýřené, připomínající poněkud listy slívy. Okraj listové čepele je drobně ostře pilovitý.

Květy jsou na dlouhých stopkách, drobné, s úzkými korunními plátky, bílé barvy, na spodní straně více narůžovělé. Kalich je v dolní části trubkovitě srostlý a má velké ušty, které jsou na bázi lehce plstnaté.

Plody jsou drobné, průměrně 2 – 3 cm široké a mají více odchylných tvarů, rozmanitou velikost i chuť. Jsou většinou kuželovitě sbíhavé, hladké, lesklé, žlutě nebo karmínově zabarvené, na tenkých dlouhých stopkách s mělkou stopečnou jamkou a obsahují hodně semen.

Stromy se vyznačují ranou, každoroční a hojnou plodností. Na jaře začínají rašit velmi brzy a na podzim končí dříve vegetační období, takže dřevo dobře vyzrává. Jsou značně odolné proti mrazu, suchu a proti většímu kolísání teplot. Kořenový systém je široce rozložený s velkým množstvím vlásečných kořínků. Z těchto důvodů se některé formy druhy M. prunifolia BORKH. uplatňují i jako podnože.