V přírodě se vyskytuje hlavně na Sibiři, v severovýchodní Asii a na Dálném východě, nejčastěji jako keře nebo nižší stromy. Koruny jsou kulovité, rozložitější, hustě olistěné. Intenzita růstu na rozdíl od lesní jabloně je menší. Kořenový systém je mělký, málo rozložitý, avšak s velkým množstvím vlásečných kořínků. Z tohoto důvodu se spokojí i s mělčími půdami a snáší dobře i stanoviště s vyšší hladinou spodní vody. Letorosty jsou lysé, hladké, lesklé, olivově nazelenalé. Listy jsou vejčitého až elipčitého tvaru, tenké, hladké, lesklé, bez plsti, pilovité až ostře zakončené. Řapík je dost dlouhý.

Květy jsou bílé barvy, malé, umístěné na dlouhých tenkých stopkách. Kvetou postupně. Kalich i ušty jsou hladké. Plody jsou velmi drobné (někdy jen 0,5 – 1 cm široké) a různě zbarvené, kulatého tvaru, někdy žebernaté, s kalichem opadavým. Dužina je žlutá, nakysle hořká až svíravá. Plody drží dlouho na stromě, neopadávají.

Stromy plodí záhy a bohatě, často i na jednoletém dřevě. Vyznačují se krátkou vegetační dobou a značnou odolností proti mrazu.

Druh M. bacata BORKH. se vyznačuje značným polymorfismem. Akademik MAXIMOVIČ rozeznává podle místa výskytu tyto variety: M. b. sibirica, mandshurica a himalaica.