Synonyma a cizí názvy: Mac Intosh.

Původ: Kanada. Získal jako semenáč odrůdy Fameuse G. MC. INTOSH ve státě Ontario. V roce 1870 byla tato odrůda zavedena do praxe.
Rozšíření: V zahraničí je nejvíce rozšířena v jižní části Kanady a v severních oblastech USA. V menším rozsahu se pěstuje i v jiných státech Evropy a dosti se vyskytuje ve výsadbách i v Polsku. U nás se rozšířila krátce po 2. světové válce, zpočátku v zahrádkách a později i v provozních výsadbách.

Znaky a vlastnosti stromu

Habitus: Koruna je zpočátku široce kuželovitá, později až ploše kulovitá, snadno houstne, větve jsou nasazeny v tupém úhlu.
Růst: Roste středně silně až slabě, růst je ale dosti trvalý a i v plné plodnosti vytváří přiměřenou délku výhonů. Výhony obrůstají dobře až středně dobře krátkým plodonosným dřevem a plodnými výhony. Stromy se dožívají jen středního věku. Ve školce roste slaběji, avšak rovně, pro vyšší tvary v horších půdách doporučujeme mezištěpování.
Výhony: Středně silné, rovné, jen nepatrně zakřivené, tvarově málo kolénkovité. Internodia jsou středně dlouhá. Barva výhonu je tmavě červenohnědá, horní polovina je souvisle tmavěji ochmýřená téměř do poloviny výhonu, ojínění chybí, výhony jsou lesklé, lysé. Lenticely jsou čárkovité, světle okrově žluté, velmi nápadné, malé, husté zejména v dolní polovině výhonů. Pupeny jsou oválně kulovité, tupě ukončené, přisedlé, středně veliké, jemně ochmýřené, sedící na širokých, zaoblených patkách, všechna tři žebra jsou tupě vyznačena. Květní pupeny jsou středně velké, oválně kuželovité, tmavě hnědé, na špičce ochmýřené. Dvouleté dřevo je světlejší s nápadnými, světlými, vystouplými, korkovitými lenticelami.
Listy: Středně velké, okrouhle eliptičné až oválně vejčité, tvarově dosti vyrovnané, symetrické, tmavěji zelené se světle šedým nádechem zvláště při rašení, polomastné, naspodu plstnaté. Okraj čepele je jednoduše jemně vroubkovaný až tupě pilovitý, plocha čepele je mírně zvlněná, široce miskovitá, podélné prohnutí je nepatrné, špička ostřeji protažená, poněkud do strany odkloněná. Řapík je nasazen v tupém až pravém úhlu, je středně dlouhý a silný, mírně plstnatý. Palisty málo vyvinuté, štětinkovité.
Květy: Středně velké, široce miskovité. Korunní plátky nažloutle bílé, slabě růžové, tvar eliptičný, lžičkovitě mírně prohnutý, částečně zprohýbaný s okraji málo se překrývajícími. Poupata po 5 – 6 v květenství, růžová, s nádechem žlutavě bílé barvy, protáhle kulovitá. Kališní ušty středně dlouhé, mírně nazpět ohnuté. Blizny jsou vystouplé nad úroveň prašníků.
Opylovací poměry: Dobrý opylovač, kvete středně brzy. Vhodní opylovači: Coxova reneta, James Grieve, Oldenburgovo, Starking Delicious, Golden Delicious, Jonathan, Wagenerovo a Wealthy.

Znaky a vlastnosti plodu

Tvar: Velmi variabilní, kulovitý, ploše kulovitý, vysoce kulovitý, někdy i vejčitý, povrch hladký, oblý, nejširší obvykle uprostřed plodu, bez žeber, v kališní i stopečné části ploše zaoblený, příčný průřez nepravidelně kruhovitý, podélný průřez zcela nesouměrný, tvarová vyrovnanost velmi malá.
Velikost: Střední, někdy i menší, ve velikosti středně vyrovnaný.
Slupka: Hladká, po otření velmi lesklá, polomastná až později mastná, jemná, tenká, při jídle nepříjemná. Základní zelenožlutá, krycí barva purpurově červená, „rozmytá“, s temněji červeným líčkem, někdy široce pruhovaným. Původní odrůda McIntosh je téměř bez krycí barvy, jen žíhaná, zatímco barevné mutace McIntosh Red a McIntosh Double Red jsou téměř celé „rozmytě“ červené a silně modrofialově ojíněné. Lenticely jsou světle rzivé a nápadné zejména v červené barvě. Plody pronikavě voní.
Stopka: Krátká, tenká, zdřevnatělá, hnědošedá, málo plstnatá. Stopečná jamka je širší, středně hluboká, někdy i úplně rovná, zavalená, nepravidelná, velmi variabilní, zelenošedě zbarvená, ale také čistá.
Kalich: Uzavřený, malý až velmi malý. Kališní ušty krátké, nazelenale hnědé, rovné nebo jen velmi málo nazpět ohnuté. Kališní jamka je středně hluboká, úzká, malá, nepravidelná, hrbolatá, místy s oblými, širokými žebry, čistá.
Dužniny: Bílá, někdy žilkovitě nazelenalá, pod slupkou narůžovělá, jemná, rozplývavá nebo i křehká, pronikavě voňavá. Chuť je sladká, navinulá, silně aromatická, výborná.
Jádřinec: Velký, málo pravidelný, široce cibulovitý, dutoosý. Pouzdra jsou velká, široká, prostorná, otevřená do osní dutiny, stěny pouzder jen málo popraskané. Semena jsou velmi dobře vyvinutá, často uvolněná po 2 i více v jednom pouzdru, tmavě hnědá.
Doba zrání: V teplých polohách se sklízí od poloviny září, v ostatních místech pak koncem září až začátkem října. Ovoce nestejnoměrně vyzrává, v zahrádkách se vyplatí probírka plodů. Pro lepší skladovatelnost je třeba plody mírně podtrhnout, neponechávat je vyzrávat na stromě. Plody velmi snadno padají, a to zejména v období suchého podzimu. Konzumní zralost nastupuje brzy po sklizni a vydrží podle stanoviště výsadby a skladovacích poměrů do ledna až února.

Hospodářské vlastnosti

Plodnost: Začíná plodit brzy až středně raně, plodnost je pravidelná, celkově je to odrůda dosti plodná. Plody jsou rovnoměrně rozloženy po celé ploše koruny.

Vhodné tvary a podnože

V zahraničí se pěstuje i na polokmenech na podnoži semenáč, zvláště např. v Polsku. U nás nemáme s tímto tvarem zkušenosti ve všech oblastech, protože na těchto tvarech je nutná zvýšená chemická ochrana a přitom hrozí nebezpečí vytváření drobnějších plodů; z toho důvodu doporučujeme raději tvary nižší: čtvrtkmeny na M 1, 11 a A2, zákrsky na M 2 a 9, vřetenovitý zákrsek na M 9. Na malých tvarech na podnoži M 9 docilujeme kvalitních plodů, avšak nevydrží příliš dlouho v konzumní zralosti. Je vhodná i pro pásové výsadby s volnější stavbou koruny, zatímco na přísnější tvary se mnoho nehodí.

Nároky na prostředí

Vyžaduje polohy v I. – II. zóně, nejlepší jabloňářské polohy, v zamokřených půdách se nedaří a stejně jako v příliš vlhkých podmínkách i zde trpí nadměrně strupovitostí. V suchých půdách a otevřených polohách plody snadno opadávají a v některých teplých oblastech trpí značně i padlím.

Odolnost

Proti strupovitosti je málo až velmi málo odolná, padlím trpí středně silně. Proti mrazům je ve dřevě značně odolná.

Schopnost k přepravě

Vyžaduje se pečlivá sklizeň a velmi opatrná expedice. Plody se snadno otlačují, a to zejména při vyskladňování, kdy jsou otlačeniny velmi znatelné.

Celkové zhodnocení

Přednosti: Je to zejména chuť s typickým pronikavým aromatem, vybarvenost plodů, konzistence dužniny a téměř všechny ostatní plodové znaky, dostatečná odolnost proti mrazům a tendence k pravidelné a dosti hojné plodnosti.
Nedostatky: Malá odolnost na strupovitost, padání plodů, přezrávání na nízkých tvarech, takže tato odrůda stává podzimní až pozdně podzimní, malá odolnost k přepravě, vysoké nároky na chemickou ochranu proti chorobám.

Poznámky

Vysazené stromky rostou středně silně, k vyrovnání pravidelného růstu koruny vyžadují zpočátku pečlivý výchovný řez, jinak ale obrůstají dobře. V údobí výchovného řezu zakracujeme výhony středně hluboko, ale ve 4. – 5. roce po výsadbě na středně rostoucích podnožích zakracujeme prodloužení jen málo, poněvadž koruny v tomto období hodně houstnou. Celkově je nutný průklest, abychom udržovali řídké a vzdušné koruny, a tím se bránili proti výskytu strupovitosti. Na silnějších podnožích pro urychlení nástupu do plodnosti doporučujeme zastavit zakracování a provádět jen průklest. V plné plodnosti při zastavování růstu je možné zmlazení. Doporučujeme ale jen jemnější zmlazovací řez plodného dřeva, při silném zmlazení by se koruna hodně zahustila prorostlým plodným dřevem. Stromy vyžadují pečlivou agrotechniku a zejména mnohonásobný postřik proti strupovitosti. Z biologického hlediska je velmi cennou vlastností to, že si stromy regulují přiměřenou násadu plodů téměř bez zásahů pěstitele. Plody jsou stejnoměrně řidčeji rozděleny po celé ploše koruny, a to všechno má za následek více méně pravidelnou plodnost. Velikostně jsou plody jen středně vyrovnané, ale výhodou je i to, že drobnější plody jsou stejně chutné, což u většiny ostatních odrůd nebývá pravidlem.

Odrůda McIntosh je velmi variabilní v barvě a podařilo se již získat mnoho barevných mutací uváděných v různé literatuře. U nás se pěstuje ponejvíce již popsaná barevná mutace McIntosh Red. Další jsou uváděny pod názvy: McIntosh Double Red, Solid Red McIntosh, Cornell McIntosh, Johnson McIntosh a jiné. Dále byla vyšlechtěna i růstová mutace, uváděná pod názvem „Macspur“ což je „spur-typ“ odrůdy McIntosh.
McIntosh Red je vhodný i pro kombinační křížení ve šlechtění a dal vznik mnoha jiným dosti významným odrůdám, zejména Cortland, Franklin, Puritan, Lobo, Melba a Spartan. McIntosh Red doporučujeme do středních a vyšších poloh na vhodné stanoviště, kde se nehodí pěstovat Spartan. Je vhodný pro volnější tvary korun na rozdíl od Spartanu, kterému lépe vyhovují přísnější tvary.

Hlavní znaky pro rozpoznání

Tmavě červenohnědá barva výhonů, z větší části lesklá, s velmi nápadnými lenticelami, typický list s jemným vroubkováním a světlým ojíněním při rašení, tvar a barva květů, která je téměř shodná s celou skupinou sort, pocházejících z této odrůdy, dále tvar plodů, barva dužniny a zejména pak aróma a pronikavá vůně plodů.